Sbíječky patří v těchto dnech v českobudějovické nemocnici k nepostradatelným pracovním nástrojům.

Vedle zdravotnického a provozního personálu se to v obou areálech hemží i stavebními dělníky. „Dokud mi nezoperují koleno, nebudu moct pořádně chodit. Nedokážu si představit, že budu v posteli čekat půl roku, až na mě přijde řada,“ zoufá si důchodkyně. Nic jiného než vydržet nebo zkusit štěstí v jiné nemocnici jí nezbývá. Ortopedie neoperuje.

„Přestavujeme na tomto oddělení operační sály, rekonstrukci podstupuje ale také ARO, v pavilonu C přemisťujeme proktologii, budujeme nový sál pro druhou angiolinku, tu starou pak čeká také rekonstrukce,“ přibližuje některé z aktuálních staveb vedoucí investičního oddělení František Bostl.

Tím ale není dlouhý seznam úkolů pro stavební firmy vyčerpán.

Mezi internou a pavilonem centrálních laboratoří staví spojovací krček, nad centrem dárců krve vznikne prostor, kam budou docházet ambulantní pacienti na infuze nebo cytostatickou léčbu.

Trpělivost vyžadují poněkud bojové podmínky, které nyní vládnou v českobudějovické nemocnici. Stavební úpravy, které zasáhly hned několik pavilonů a oddělení, s sebou přinášejí nejen hluk, prašnost, zvýšené nároky na práci úklidového personálu, ale v některých případech i omezení provozu.

„Ortopedie uzavřela na měsíc a půl sály a odložila zákroky, jinde se rekonstrukce jen lehce dotknou přístupových cest zaměstnanců do některých budov. Nejkomplikovanější je situace na oddělení ARO, kde se nelze vyhnout sbíječkám pracujícím v suterénu. Až stavba pokročí do patra pro pacienty, vypomohou s jejich umístěním do odpovídajících prostor ostatní nemocnice,“ přiblížil řešení vedoucí investičního oddělení českobudějovické nemocnice František Bostl. Současné nepohodlí by mělo být brzy vykoupeno zlepšením provozu a rozšířením kapacit nemocnice.