Předchozí
1 z 3
Další

Hotovou dálnici zbourají, chybí pod ní tunel pro vlaky

Otevření dálnice D3Otevření dálnice D3Zdroj: Deník / Jaroslav Sýbek

Nemalé rozpaky budí úsek dálnice D3 Ševětín – Borek. Vybudování bezmála 11 kilometrů dopravní tepny, které jsou v provozu od konce roku 2019, přišlo na 1 525 111 611 korun. Evropská unie na stavbu přispěla částkou 907 441 408 korun. Má to ale pořádný háček. Budou se sem muset vrátit bagry a část dálnice úplně zdemolovat. Z plánů stavby totiž vypadl tunel, kterým mají pod dálnicí jezdit vlaky po IV. železničním koridoru. Tehdy totiž nebylo jasné, kudy přesně povede. Nyní je již o podobě Chotýčanského tunelu rozhodnuto.

Znamená to ovšem, že řidiči mohou klidně i na několik let zapomenout na komfortní, plynulou a rychlou cestu mez Budějovicemi a Táborem. Ubourat se zřejmě budou muset stovky metrů dálnice. Provoz bude sveden vždy jen na jednu její polovinu, přičemž pod druhým se bude stavět. Po dokončení tunelu pod jedním pásem dálnice se situace obrátí a bude se pokračovat pod opačným směrem. Šířka nové dálnice by alespoň měla umožnit vést upravovaným úsekem pro každý směr po dvou zúžených jízdních pruzích.

Dálnice D3
Kvůli železničnímu tunelu se bude muset zřejmě zbourat část hotové D3 u Ševětína

V původních plánech se počítalo, že součástí dálnice bude i takzvaný hluchý most, pod kterým by bylo možné časem dobudovat tunel, aniž by se musel přerušit provoz na dálnici. Toto řešení ale z projektu vypadlo. „V době, kdy byla dálnice připravená ke stavbě, neměla Správa železnic stabilizovanou trasu tunelu ani směrově, ani výškově," vysvětloval zvláštní rozhodnutí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl s tím, že by bylo riskantní průchod pro tunel jen tak někde postavit.

Na nové lince MHD skoro nejezdí 

Zastávka MHD v českobudějovické ulici Evžena Rošického.Zastávka MHD v českobudějovické ulici Evžena Rošického.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Jen sporadický provoz nabízí dnes trolejbusová trať, která se stavěla v ulici Evžena Rošického s velkou dotační podporou Evropské unie. Trolejbusovou trať mezi křižovatkami s ulicemi O. Nedbala a M. Horákové dokončilo město České Budějovice v roce 2012. Navazovala na stávající trolejové vedení. Měla obsluhovat hlavně areál bývalého armádního cvičiště, kde se chystal velký rozvojový projekt.

Modernizace přibližně kilometrové trasy komunikace a zatrolejování stály 49,4 milionu, výše podpory z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad byla 35,2 milionu korun. Součástí byly nové zastávky, opravy přilehlých chodníků, nové přechody a úprava semaforů.

Na novou trať byla převedena linka číslo 1, která ale zároveň zůstala i na staré trase ulicí O. Nedbala a navíc už nejezdila na Rudolfov, kam nevedou troleje. To byl jeden z problémů, které s novou tratí souvisely. Nová linka se z hlediska cestujících neosvědčila, protože spoje pod stejným číslem měly na sídlišti Máj dvě různé tratě. A tak se už po několika měsících linka měnila. "Jednička" se vrátila, ale s číslem 21, na trasu Rudolfov - Máj - Haklovy Dvory a "nová" jednička jezdila jen mezi sídlištěm Máj a nádražím. Na trase v ulici Evžena Rošického se udržoval a stále udržuje provoz také linkou číslo 8. Projekt rozvoje blízkých kasáren se pozměnil a dodnes jsou plochy vedle ulice Evžena Rošického nezastavěné, takže zájem cestujících je mnohem menší, než se při zřízení tratě předpokládalo. Provoz se zde ale udržoval kvůli nebezpečí, že by mohlo město i zpětně přijít o dotaci.

Cestující v Českých Budějovicích znovu dostanou spoj z Rudolfova až do Haklových Dvorů.
Budějovickou MHD čeká brzy další změna

Spoje linky 8 podle vyjádření dopravního podniku umožňují využít pro přepravu cestujících vozy vracející se do vozovny z exponovanějších trolejbusových linek zajíždějících na sídliště Máj. „Ze současného pohledu projekt zlepšil obslužnost pro dosavadní zástavbu, pro tu potenciální budoucí zas položil základ občanské vybavenosti“ uvedla za Dopravní podnik města Českých Budějovic tisková mluvčí Barbora Fišer.

Vltavská vodní cesta funguje, ale most v Týně stále překáží 

Přístav u Lannovy loděnice České Budějovice.Přístav u Lannovy loděnice České Budějovice.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Už v době, kdy se vážně začal chystat projekt Dokončení Vltavské vodní cesty mezi Hlubokou nad Vltavou a Českými Budějovicemi, zaznívaly hlasy, že vzhledem k předpokládaným prostředkům nebude mít odpovídající efekt. Obhájci projektu ale mimo jiné argumentovali tím, že se jen dokončuje Vltavská vodní cesta, která byla dokonce vtělena do zákonů už na začátku 20. století. Hlavní efekt se předpokládal v oblasti rekreační plavby. Měla být dovedena až do jihočeské metropole. A to se podařilo. I zájem o plavbu je podle Ředitelství vodních cest uspokojující.

Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Hluboká nad Vltavou spadalo do programového období 2007 - 2013. Investorem bylo Ředitelství vodních cest. Projekt byl zahájen v srpnu roku 2007 a dokončen v červnu 2011. Soubor staveb pod názvem Dokončení vltavské vodní cesty České Budějovice - Hluboká nad Vltavou tvořil první ze tří úseků v rámci akce Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou.

Upravovaný úsek začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích a ukončen je nad jezem Hluboká nad Vltavou. V rámci prací byla provedena prohrábka dna na čtyřech kilometrech k zajištění plavby ve hloubce 1,6 metru ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou a ve zdrži jezu České Vrbné a bylo vytvořeno i obratiště pod Jiráskovým jezem. Zároveň byl modernizován jez České Vrbné, vybudována plavební komora České Vrbné třídy I (pro plavidla o nosnosti do 300 tun) o spádu až sedm metrů, vybudován ochranný přístav České Vrbné pro 23 malých plavidel a minimálně dvě osobní lodě a vybudováno koncové přístaviště Lannova loděnice pro stání lodí celkové délky 60 metrů.

Akce celkem vyšla na necelých 800 milionů korun, dotace z Evropské unie činila 678 milionů. Zájem o plavbu ze strany cestujících byl ale vyloženě nárazový a situace se dodnes nijak zásadně nezměnila. I když postupně počty lodí proplouvajících komorami stoupají. A v celkovém součtu se zvyšuje i počet cestujících při plavbě.

„Využívání vodní cesty pro plavbu se pohybuje v zásadě v parametrech hodnocení ekonomické efektivnosti, na jejichž základě bylo schváleno,“ říká k úspěšnosti projektu Jan Bukovský, tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest.

Dokončená plavební komora byla oficiálně otevřena na hněvkovické přehradě.
Vltava bude na jihu od soboty splavná celá

Podle Jana Bukovského navazovaly na budějovicko - hlubockou část vodní cesty další úseky od Hluboké po Hněvkovice a od Hněvkovic po Týn nad Vltavou. „Celá série projektů byla dokončena v roce 2017,“ říká Jan Bukovský s tím, že pro menší plavidla je napojení až na dolní Vltavu a tím pádem i celou evropskou síť. Navazující úseky do Týna nad Vltavou ale měly zpoždění, což ovlivnilo i náběh plavby.

„Určité dílčí omezení pro proplouvání velkých osobních lodí z Orlíka na Hněvkovice přetrvává nevyřešením nízké podjezdné výšky starého mostu v Týně nad Vltavou, na což upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad,“ dodává k projektu Jan Bukovský, ale připojuje, že už probíhá konkrétní projektová příprava zaměřená hlavně na převedení inženýrských sítí přes řeku, které podmiňuje zdvižení mostu.

Mluvčí Ředitelství vodních cest ohledně dopadu projektu vysvětluje, že nelze posuzovat individuálně pouze jeden úsek od Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou, ale souvisí to i s navazujícími úseky. „Plavební komora Hluboká patří mezi třetí nejvytíženější komoru na celé Vltavě, České Vrbné má přirozeně mírně nižší využití, avšak i tak je zde plavební provoz podle statistiky poměrně vysoký. Oproti původnímu hodnocení ekonomické efektivnosti je skutečný provoz malých rekreačních plavidel významně vyšší než bylo očekáváno, naopak provoz linkových osobních lodí byl očekáván vyšší než je dosahován ve skutečnosti. V tomto smyslu považujeme projekt na úspěšný, jsou dosahovány výsledky rámcově odpovídající původním očekáváním,“ dodává Jan Bukovský.