Lech Kaczynski letel do Ruska, aby uctil památku obětí katynského masakru. Na začátku druhé světové války ruské tajné služby postřílely v roce 1940 v lesích u Katyně a na dalších místech přes dvě desítky tisíc zajatých polských vojáků, převážně důstojníků, ale i dalších civilistů. Polské letadlo s prezidentem a početným doprovodem se zřítilo těsně před přistáním ve Smolensku, když mířil na pietní akt a nikdo nepřežil.

Mnohých obyvatel jižních Čech se toto neštěstí dotkne výrazněji, kvůli jejich osobní vazbě na Polsko. V jihočeských farnostech například slouží řada kněží, kteří pocházejí z Polska. V sobotu nechtěli o neštěstí komunikovat, událost byla příliš živá a většina se také připravovala na nedělní bohoslužby. Ti, kteří jsou s polskými kněžími v bližším kontaktu to dobře chápou. "Ani jsem neměla odvahu s panem páterem o tom mluvit. Určitě se ho to muselo moc dotknout. Je to pro Polsko celonárodní neštěstí," uvedla například v sobotu farnice z Týna nad Vltavou Eva Dvořáková. Právě v Týně nad Vltavou působí jeden z polských kněží Marek Donnerstag a Dvořáková pro něj přepisuje na počítači kázání. "Určitě mu ale ještě napíšu, abych mu řekla, že je mi to líto," dodala Dvořáková. Zmínila, že se už v sobotu modlila nejen za oběti neštěstí, ale i za pozůstalé.

"Určitě je to veliká tragédie, přede vším lidská tragédie. Zůstanou pozůstalí, rodiny, přátelé, známí," reagoval pro Deník na neštěstí u Smolenska právě farář z Týna nad Vltavou Marek Donnestag, který přišel do českobudějovické diecéze jako kněz z Polska. Tragická je podle Donnerstaga i souvislost s výročím katyňské vraždy a tady ihned vzniká podle polského kněze několik souvislostí. "Také dnes najednou odcházejí lidé, kteří měli obrovský vliv na současnou podobu politické sceny, občanského života, struktur armády a církevního života. Budou schazet…," zdůraznil Donnestag.

Obrovské neštěstí však ukázalo i na další věc. "Můžeme také pozorovat, jak tváří v tvář této veliké tragédii Poláci zapomínají na rozdílné názory, hádky a projevy egoismu. Spojuje nás víra, společná modlitba a potřeba vytrvat a jednotně čelit vzniklé situaci. Pevně věřím, že stejně jak to už bylo několikrát v dějinach, i z této nelehké situace vyjdeme jako národ posilnění a sjednocení," řekl Donnerstag. Požádal potom, aby i v Čechách zazněly při bohoslužbach modlitby za oběti této veliké tragedie a vyzval k modlitbě za Boží požehnání pro celý polský národ.

Připomínka neštěstí zazněla už v sobotu v Praze při uvedení nového českého arcibiskupa Dominika Duky do úřadu. A v neděli potom zazněla prosba za zemřelé i pozůstalé také v kostelích na jihu Čech. "Připravil jsem si na to téma i kázání," řekl Deníku administrátor farnosti Trhové Sviny páter Marcin Želazny, který pochází z Polska. Želazny dodal ještě před bohoslužbou na vysvětlenou, že bude hovořit o Božím milosrdenství.

Také v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše bylo v neděli neštěstí připomenuto v rámci bohoslužby. "Bylo to jako jedna z přímluv při nedělní bohoslužbě. Byla za oběti neštěstí," řekl pastorační asistent Štěpán Hadač k uctění památky těch, kteří v sobotu tragicky zahynuli.

Podobná přímluva není ale v kostelích úplnou výjimkou. "My na oběti neštěstí vzpomínáme vždy, když je nějaká tragédie," vysvětlil ševětínský farář a vikář vikariátu České Budějovice venkov Josef Stolařík a dodal, že podobně byla nedávno uctěna i památka obětí zemětřesení na Haiti. Jak konkrétně potom připomínka takové události při bohoslužbě nebo při jiné příležitosti vypadá je podle Stolaříka věcí jednotlivých správců farniostí.

V Polsku kromě státního smutku mají připomenout památku obětí i dvě minuty ticha v neděli v poledne.

Podle historika z Jihočeské univerzita Zdeňka Bezecného je neštěstí znásobené tím, že se stalo u Katyně. "Je to taková zvláštní dějinná souhra. Zdvojuje se ta polská historická tragédie. Nebýt tragédie v Katyni, tak by se ani dnes nestalo tohle neštěstí," uvedl pro Deník Bezecný. Doplnil, že pro Polsko je to osudná událost a že ten, kdo by chtěl hledat různé paralely v dějinách by mohl připomenout i katastrofu vojenského letadla, ve kterém za druhé světové války zahynula vůdčí osobnost polského nekomunistického odboje generál Sikorski.

V letadle s polským prezidentem zahynula i jeho manželka a téměř sto dalších lidí.