Tragická čísla by ale nemusela dosahovat takové výše, kdyby byli lidé lépe informováni a nepodceňovali varovné signály této nemoci.

Neurologové českobudějovické nemocnice proto v rámci Dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod pořádají zítra sérii přednášek pro laickou veřejnost.

Tragická čísla

Jen v České republice v loňském roce onemocnělo cévní mozkovou příhodou zhruba třicet tisíc lidí, z toho 30 procent zemřelo a 30 procent se potýká s nepříjemnými následky. Patří k nim trvalá invalidita v podobě částečného nebo úplného ochrnutí těla, poruchy řeči apod.

„Vzhledem k tomu, že lékařská věda prošla v posledních letech bouřlivým vývojem a existují vhodné terapeutické postupy, číslo těchto tragických úmrtí by nemuselo být tak vysoké, pokud by buď pacient sám, nebo jeho okolí věnovalo více pozornosti varovným příznakům tohoto onemocnění,“ uvedl František Pfeifer z Neurologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.

Jak dále vysvětlil, nejčastější příčinou mozkového infarktu je civilizační nemoc zvaná ateroskleróza. Cévy postižené aterosklerózou lze přirovnat k zrezivělému potrubí, ve kterém se nečistoty v podobě aterosklerotických plátů ukládají na vnitřní stěny cévy a – jako rez či vodní kámen – zabraňují tak průtoku krve. Hlavní podíl na vzniku aterosklerózy má kouření, nadváha, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu v krvi a nadměrné pití alkoholu.

Varovné signály

„Češi, a Jihočeši nejsou výjimkou, v počtu mozkových příhod se pohybují bohužel na nejvyšších příčkách v pomyslné tabulce evropských zemí. Ze studií vyplývá, že zatímco příznaky akutního infarktu myokardu zná padesát procent populace, tak příznaky mozkové příhody už jen pět procent lidí,“ poznamenal Pfeifer.

Typickým projevem cévní mozkové příhody je slabost (ochrnutí) jedné poloviny těla, eventuálně jedné poloviny obličeje. Nemocný není schopný ovládat ruku nebo nohu, není schopný je zvednout, vzít něco do ruky. Důsledkem ochrnutého svalstva obličeje je například pokles koutku, ze kterého někdy vytékají sliny. Obvykle bývá porušena cítivost na polovinu tváře, v jedné končetině nebo v celé polovině těla. Nemocný necítí teplo a chlad, bolest nebo dotek.

„Den pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod pořádáme nejen proto, abychom veřejnosti sdělili, jak vypadají příznaky tohoto akutního onemocnění, jak vypadá jeho léčba, ale zejména proto, abychom upozornili na možnosti prevence, a tou je rozhodně zdravý životní styl,“ doplnila Miroslava Nevšímalová z Neurologického oddělení českobudějovické nemocnice.

PŘEDNÁŠKY PRO LAIKY

Jednotlivé přednáškové bloky mohou zájemci z řad laické veřejnosti navštívit ve středu v 10 a 13 hodin v 1. patře Informačního centra v horním areálu českobudějovické nemocnice (pavilon T6 - vedle infekčního oddělení).

Přednášky se zabývají tématy:

Co je to cévní mozková příhoda a jaké má příznaky

Jak umíme cévní mozkovou příhodu léčit a jaké jsou možnosti prevence

Ultrazvukové vyšetření magistrálních cév mozku (s videoukázkou)

Operační řešení stenóz magistrálních tepen mozku