Krátkou exkurzi do neznámého světa mohli v pondělí podniknout žáci 4. C ze Základní školy v Pohůrecké ulici v Suchém Vrbném. Namísto hodiny češtiny je totiž čekala celostátní soutěž Neviditelný svět v pohybu, kterou pro ně připravila Česká pojišťovna ve spolupráci s Nadací Leontinka a Policií ČR. Jejím hlavním smyslem je zvýšení povědomí o světě nevidomých.
Chůze s hůlkou
„Nejvíc se mi líbila ta hra s míčem. Nejtěžší asi bylo chodit s bílou hůlkou, šlo to docela blbě, i když už jsem to už zkoušela, když jsem byla malá,“ přiznává během klání desetiletá Zuzka Skalová.
V tělocvičně školy čekalo na děti celkem šest stanovišť, na kterých plnily rozmanité úkoly. Po hmatu měly například rozeznat buráky nebo citron či podle zvuku rozpoznat stejné předměty v kindervajíčku. Měly možnost vyzkoušet si i tak zdánlivě jednoduchou věc, jako namazat poslepu chleba máslem nebo nalít si do skleničky vodu.
Na dalším místě pak na ně čekal fotbal se zvonícím míčem, který ocenili zejména kluci. “Nejvíc mě bavilo mazání chleba a nejtěžší byl asi ten fotbal,“ popisuje další z žákyň desetiletá Terezka Pilbauerová.
Aby nic z toho, co si mohli vyzkoušet, nebylo pro školáky pouhopouhou teorií, kterou brzy zapomenou, dorazily mezi ně i dvě nevidomé děti – devítiletá Natálka a desetiletý Kája. Oba dva si záhy získali svou bezprostředností srdce a sympatie všech přítomných. „Nejlepší bylo kutálení s míčem a poznávání obrázků. Nejtěžší bylo asi přejít vodu (žíněnku, pozn. redakce),“ chlubí se Natálka.
Káju pro změnu nejvíc bavilo poznávání zvířátek a největším oříškem pro něj bylo poznávání písmenek. „Některá jsem uhodl a některá ne. Až budu velký, budu králem pop music jako Michael Jackson,“ netají se desetiletý Kája svými plány do budoucna.
Neviditelný svět v pohybu je celostátní soutěž, která je rozdělena na dvě samostatné části. První z nich skončí ještě před letními prázdninami, druhá odstartuje se začátkem příštího školního roku. Každý kraj v ní zastupuje jedna vybraná škola.
„Zapojili jsme se zejména proto, že tato akce podporuje sounáležitost mezi dětmi,“ vysvětluje ředitel pohůrecké školy Jaroslav Kala. Podle jedné z organizátorek Kamily Noskové je důležitým kritériem při výběru škol například to, aby si byly podobné – velikostí i počtem žáků. „Na konci soutěže získá vítěz tandemové kolo pro centrum zrakově postižených,“ doplňuje Kamila Nosková.