Hostitelem bude zakladatel toho klubu Peter Haslinger na své usedlosti v Kirchhamu v okrese Pasov. K 24. setkání bavorských „böllerschützerů“ a hornorakouských „prangerschützerů“ 9. až 11. července se má sejít na 3000 ostrostřelců z 200 klubů z Německa, Rakouska a Itálie. „Půjde o největší setkání tohoto druhu v historii,“ míní pasovský deník PNP. Podle Haslingera vychází zvyk z křesťanské tradice od roku ho zvyku z roku 1640.

Úvod obstarají kanonýři z pořádajícího klubu 9. července, kdy se uskuteční i párty. Pálit budou účastníci i po celou sobotu. V neděli 11. července se všichni shromáždí v 9 hodin ke společnému procesí. Součástí akce bude také samozřejmě společná salva, při níž prý bude spotřebováno celkem 75 kg střelného prachu. Po ní by pak měly střílet jednotlivé skupiny k různým poctám. „Obavy si nikdo dělat nemusí, děla budou dělat díry jen do vzduchu,“ píše PNP. Podle Wikipedie jsou moždíře zpravidla předovky. U ručních jsou obvyklé kalibry 10 – 25 mm, u stojánkových často až 90 mm. Prach je v moždířích ucpáván v Německu korkovými zátkami, jiný materiál není dovolen.

Školkám chybí personál

Poptávka po umístění v lineckých městských školkách a jeslích už přerostla personální možnosti těchto zařízení, která služby poskytují zdarma.
Od podzimu otevřou další s kapacitou 481 dětí, kde by mělo pracovat 45 zaměstnanců. Ty město nyní hledá. Pokud se nepřihlásí dost zájemců, bude si muset pomoci dodatečnými zaměstnanci takříkajíc na honorář, napsal linecký deník OÖN. Město chce zapojit i migranty například z Jugoslávie, kteří sice mají i vysokoškolské odborné vzdělání, ale to v Rakousku není uznáváno. Spolu s úřady práce a vzdělávacím ústavem pro pedagogiku mateřských škol město plánuje vzdělávací kurz pro takovéto síly. „Pro školky je snaha najít nezaměstnané učitele. Tato možnost ale během dvou, tří let odpadne, neboť pak budou mít i školy vzhledem k odchodům seniorů do důchodu akutní nedostatek učitelů,“ dodávají OÖN. Od roku 1990 se počet personálu v lineckých městských školkách zvýšil o 175 procent – ze 327 na 900.

Do sedel!

Hornorakouská agrární komora chce rozšířit chov koní a „koňskou“ turistiku. „Z asi 25 000 koní v Horních Rakousích je více než 60 procent drženo v zemědělských provozech,“ říká prezident komory Hannes Herndl v OÖN. Komora chce podle listu dodat zemědělcům odvahu k tomu, aby na chov koní více sázeli. Počet jezdců na koních v zemi se od roku 1972 téměř ztrojnásobil – na 25 000. Herndl v deníku Volksblatt argumentuje hospodářským efektem chovu – jeden kůň prý vytvoří hodnoty mezi 12 000 a 14 000 eur. Chystané rozšíření chovu by nově vytvořilo v Horních Rakousích 7000 pracovních míst. Momentálně koně chová na 1400 lidí.

Podle svazu chovatelů koní má 40 procent občanů zacházení s koňmi a jezdectví za zajímavé, problémem ale je prý nedostatek času a peněz. Proto chce svaz zájemcům usnadnit cestu k pořízení koně. Jezdecké stezky mají být rozšířeny v délce 2000 kilometrů po celé zemi. Prezident svazu Schürrer si prý dovede představit uplatnění koní i u linecké policie a při terapii, kterou ale zdravotní pojišťovny nepodporují.