Kdo projíždí ločenickou návsí, nemůže si nevšimnout originálně pojaté kaple. A neobyčejně zajímavá je i historie spojená s prosklenou stavbou, která vznikla na místě staré hasičské zbrojnice.

Podle ločenického starosty Jaroslava Bíny je starší obdobná církevní památka v obci doložena k roku 1731. Tehdy, dvacet let po jednom z velkých požárů, byla postavena kaplička „menší výstavnosti“, jak uvádí kronika. Tu však dnes již na návsi nenajdeme, byla zbourána na příkaz místního národního výboru v 60. letech 20. století. Věřícím tehdy zbyl kostel v sousedním Svatém Janu nad Malší, který vznikl později než ločenická kaplička, ale paradoxně ji svým významem postupem času předčil. A paradoxem je i to, že i mladší obec Svatý Jan nad Malší se oddělila za první republiky od Ločenic.

Otázka nové církevní stavby v Ločenicích se dostala znovu na pořad dne ve chvíli, kdy se debatovalo o příštím využití objektu staré hasičárny na návsi. „Udělali jsme takové kolečko po vesnici, kde jsme se ptali lidí, jestli máme opravit hasičárnu nebo postavíme novou kapli. Většina byla pro kapličku,“ říká starosta. „Hasičárna se zbourala. Novou a prostornější máme ve víceúčelové budově na návsi, kde je také mateřská škola a další služby pro občany. Kdysi tam byla hospoda a sklady civilní obrany,“ dodává Jaroslav Bína.

Tesání kříže u českobudějovické katedrály.
Kříž už stojí před budějovickou katedrálou. Hrkači se u něho pozastavili

Nová kaple sv. Anežky České na ločenické návsi byla dokončena a slavnostně vysvěcena v roce 1997.

Historie Ločenic ale nabízí i jiné zajímavosti. V historii obce sehrál významnou roli Ločenický vrch, kde nyní stojí kostel zasvěcený Janu Nepomuckému. Dal název i vesnici, která kolem něj postupně vznikla.

Na počátku bylo zjevení kněze Joanese Bernardiuse Riezenschopfera, který uviděl jednoho večera roku 1732 nad Ločenickou horou (Ločeckým vrchem) pět hvězd a tento úkaz si vysvětlil jako zjevení českého světce Sv. Jana Nepomuckého. Na památku tohoto zjevení nechal tentýž rok postavit kapli na Ločeckém vrchu (nyní obec Svatý Jan nad Malší). Dokončení stavby v roce 1735 se však nedožil a Sv. Janu Nepomuckému ji zasvětil až jeho nástupce Theofil Ignác Hostounský.

Snímek z místa dopravní nehody.
Chodce na Lidické třídě v Budějovicích srazilo auto, zraněním podlehl

Z původní kaple se postupem času stal kostel a například věž vysoká 37 metrů byla přistavěna roku 1786 a stala se dominantou kraje. V roce 1873 pak byla na návsi u kostela vztyčena socha Sv. Jana Nepomuckého, kterou vytesal Jan Kadlec z Trhových Svinů. Po dostavění kostela začali ločeničtí rolníci na Ločeckém vrchu prodávat pole přistěhovalcům, kteří se tam usazovali. Kolem kostela začala růst osada, která měla dokonce privilegium konat týdenní trhy, které však nevyužívala. Tak vznikla osada Svatý Jan, která náležela pod obecní správu Ločenic.

Farnost ale "sídlila" v kostele. Pod zdejší farnost patřily Ločenice (včetně tehdejší zástavby kolem kostela), Sedlce, Mokrý Lom, Polžov, celkem 2040 duší – děti všechny chodily do místní školy (u kostela), která byla spolu s farou postavena v letech 1787 – 1789.

Dne 13. prosince 1922 ale byla rozhodnutím ministerstva vnitra a Zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 25. dubna 1923 katastrální obec Ločenice rozdělena ve dvě katastrální obce: Ločenice a Svatý Jan a došlo k oddělení od obce Svatý Jan.

Letos koledníci s pomlázkami do ulic kvůli opatřením proti šíření koronaviru opět nevyrazí. Ilustrační foto.
Glosa Edwina Otty: Veselé Velikonoce

Událost provázel velký zájem médií už za tehdejší doby. A samozřejmě i politických stran. Ločenická kronika k této události uvádí: „Po vzájemné dohodě mezi obecním zastupitelstvem v Ločenicích a zástupci osady Sv. Jan bylo v tomto roce usneseno a projednáno v různých schůzích rozdělení obce Ločenice ve dvě katastrální obce, a to Ločenice a Sv. Jan. Obcí Ločenice byl nově utvořené obci Sv. Janu postoupen z obecního jmění les „Radištnej“ bez náhrady.

Rozdělení obce stalo se za plného souhlasu zdejšího obecního zastupitelstva a možno říci také za plného souhlasu všech občanů. Příslušnost osady Sv. Jan do svazku naší obce byla zdejším obyvatelstvem pociťována jako přítěž, neboť osada Sv. Jan byla poměrně chudá. Obyvatelstvo osady této odjíždělo z velké většiny za prací jako zedníci, což byl hlavní pramen výživy.“

Na počátku roku 1924 bylo kvůli rozdělení obce rozpuštěno ločenické obecní zastupitelstvo zvolené v roce 1919 a byla jmenována obecní správní komise. Nové volby do obecního zastupitelstva byly svolány na 4. března. Protože se jednalo o mimořádné volby, vzbudily veliký zájem. Veškeré deníky vycházející v Praze zaznamenávaly výsledek voleb v Ločenicích (Lidový deník, České slovo, Role, Právo lidu) a vedly prudké polemiky o výsledku a síle svých stoupenců v obci (kandidátky postavilo všech pět místních organizací politických stran). Snad nikdy v historii nebyla naše obec středem takového zájmu ve veřejném tisku…

Římovská poutní cesta nabízí překrásnou procházku pro věříci i pro ateisty. Čítá 25 zastavení.
V Římově začala oprava slavné křížové cesty, podívejte se, jak vypadá dnes

I předvolební boj mezi stranami v obci byl dost prudký. Nakonec se zástupci Národně demokratické strany, Lidové strany a sociálních demokratů domluvili, že starostou zvolí Jana Zemana (sociální demokrat). To stvrdili písemnou dohodou, ve které se zavázali k volbě Zemana a jeho náměstkem Josefa Blažka. V dohodě se také zavázali složit kauci 500 Kč, které by v případě porušení úmluvy propadly místní politické organizaci Československé strany sociálně demokratické. Při volbě starosty tuto úmluvu porušil František Černý, který odevzdal svůj hlas republikánovi Matěji Dvořákovi, který byl díky tomu zvolen starostou poměrem 8 hlasů proti 7. Poražené strany podávaly protesty od jedné instance ke druhé až k nejvyššímu správnímu soudu, který ji však s konečnou platností zamítl. František Černý pak přišel nejen o svých 500 Kč a o členství v Československé straně sociálně demokratické, ale navíc „pro nečestné a nízké jednání“ byl zbaven funkce člena obecního zastupitelstva.

Tolik k rozdělení Ločenic a Svatého Jana nad Malší ločenická kronika.

Jiná historická zajímavost se váže k 18. století, kdy Ločenice změnily svého majitele. Dne 27. listopadu 1737 odkoupil Jan hrabě Nütz, pán z Omlenice (Umlovitz) šest usedlostí v Ločenicích. Jeho nástupce hrabě Thürheim je pak 1. září 1751 prodává Františku Leopoldu Buquoyovi z Nových Hradů. Teprve tento rod osvobozuje Ločenice za 300 zlatých od povinnosti odvádět poplatek 4 kopy slepic církevnímu řádu ve Zlaté koruně. Od této doby náleží celá vesnice Ločenice k Novým Hradům.