Mezi jeho první dva projekty patří Verdiho Rekviem, které uslyšíte na Velký pátek 15. dubna v kostele na českobudějovickém Piaristickém náměstí na Velikonočním koncertě, a Händelův Mesiáš před českokrumlovskou točnou.

„Každé to dílo je jiné,“ líčí David Švec a vysvětluje: „Verdiho Reviem bude s obrovským orchestrem, velkým sborem, čtyřmi sólisty. Bude to velmi velkolepé oratorium.“ Velice se na něj těší. „Orchestr si tam může opravdu zahrát a předvést se,“ myslí si. Scénické zpracování oratoria Mesiáš bude prvním barokním počinem Jihočeského divadla. „Je to jeden z největších klenotů světové hudby vůbec,“ přibližuje David Švec. „Bude tam takový malý orchestr a velké nároky na detail,“ vysvětluje šéfdirigent. Radost má i z rozmanitosti svých úkolů. „Je krásné, že jsou oba projekty rozdílné,“ myslí si. Oba považuje za klenoty klasické hudby a výzvy. „Těším se na ně,“ říká.

David Švec působí také v Národním divadle. „Nicméně nastudovávám veškeré nové projekty Jihočeského divadla v této sezoně pečlivě já,“ uvádí.

Památník Středoevropana.
Od sousedů: Hundertwasser se "stěhuje" na Zéland

Dalo by se říct, že se dirigent vrací domů. Má totiž k jihočeské metropoli, odkud pochází jeho otec, vztah. David Švec se sice narodil v Nymburku, ale od dvou let bydlel v Českých Budějovicích. „Takže se považuji za hrdého Budějčáka, respektive původně Hrdějčáka, druhý stupeň základní školy jsem absolvoval v Českých Budějovicích,“ prozrazuje. První hudební kroky Davida Švece odstartovaly na ZUŠ Otakara Jeremiáše, kde se začal věnovat klavíru. Na českobudějovické konzervatoři si pak přibral ještě obor dirigování. Vzpomíná také, kdy se poprvé chopil taktovky. „První koncert, na kterém jsem stál za dirigentským pultem, byl v Třeboni, kdy mi pan dirigent Kohout, který léta působil u Třeboňského symfonického orchestru, dal šanci jako mladému člověku, který ale z dnešního pohledu nic neuměl,“ vypráví, jak dirigoval půlku kolonádního koncertu v lázních Aurora. Se svou první operou se setkal na půdě Jihočeského divadla. Jednalo se o školní konzervatořní Brixiho operu Bylť jest jednou kantor dobrý. „Takže je to pro mě návrat, který má pro mě velký význam,“ usmívá se.

V krajském městě plánoval David Švec také pobývat. „Samozřejmě rodinu mám stále v Praze, určitě si tady ale zařídím byt. Chci být tady skutečně poctivě, ne přijet jen jednou za čas na nějaké představení,“ nechal se slyšet na závěr David Švec a vysvětlil: „Myslím si, že je potřeba být tu co nejvíce, abychom mohl pracovat se souborem. Chci i chodit na představení kolegů a ne jen přijet na návštěvu.“