Jak dlouho už se snažíte s budějovickým zastupitelstvem jednat o budoucí podobě oblasti kolem Malého jezu?

Jsem pamětníkem a jedním z iniciátorů odporu o podobu protipovodňových opatření na Malši v Havlíčkově kolonii, ale marnost našeho snažení mne již unavuje.

Patnáct let je opravdu dlouhá doba. Dnes to převzala mladší generace aktivistů z Havlindy pod heslem „Zachraňme Malák" a dělají to dobře. Bude-li radnice prosazovat záměr proti vůli obyvatel, obrátí se to nakonec proti ní.

Spory o podobu protipovodňových opatření na Malši tedy nejsou jen otázkou dneška…

Když se podíváte do historie města České Budějovice, což je letos vzhledem k výročí založení Budějovic zvláště aktuální, najdete velmi ostré spory o podobu protipovodňových opatření již na počátku 20. století.

Klub Za staré Budějovice se zasadil o zachování hladiny Malše ve Slepém rameni. Také moderní konstrukce Jiráskova jezu, tak zvaných bubnů, to jsou všechno úpravy, které prosadili aktivisté proti tehdejšímu německému starostovi Taschekovi. Takže spory obyvatel s vedením města o podobě protipovodňových opatření nejsou v Českých Budějovicích nic nového.

Jak vypadá diskuse o podobě města dnes?

Řekl bych, že dneska je to tak, že pokud chcete ovlivňovat podobu vašeho města, tak můžete, ale nesmíte nesouhlasit. Návrh je radnicí v zásadě utajován a pokud neuhlídáte úřední desku, o záměru se nedozvíte. Pokud záměr náhodou včas zachytíte, ale nesousedíte přímo s nemovitostí, zase smůla, nemůžete se stát účastníkem řízení a něco ovlivnit.

Jedinou možností je osedlat úředního šimla a založit občanské sdružení, dneska se tomu říká spolek. Pak se účastníkem řízení stát můžete, ale není vám to nic platné. Pokud projekt neobsahuje formální chyby, zase smůla. Vaše výhrady nejsou zohledněny.

Jak to podle vás bylo s plánem protipovodňových opatření na Malši?

Obdobně. Bylo to v tichosti. Teprve když se někdo na životním prostředí na magistrátu zděsil z předloženého návrhu a informoval své známé, věci se pohnuly. Vznikla petice a odpor veřejnosti a teprve poté začali radní komunikovat, ovšem tak, aby záměr obyvatelům vnutili. Ochrana před povodní se prý jinak řešit nedá, opakoval autor projektu, jako nějakou mantru.

Když se ukázalo, že se to řešit dá, tak byl variantní projekt před veřejností utajen. Jak jsem se před několika dny dozvěděl, byl dokonce již skartován. Proč asi? Protože by město ušetřilo? To se dneska se štědrými dotacemi odněkud shora moc nenosí.

Říkal jste, že spory o Malák byly už v minulosti. Můžete připomenout, jaké návrhy padaly?

Často se hovoří o tom, že pro Havlíčkovu kolonii byla po povodni v roce 1888 připravena protipovodňová opatření, která nebyla provedena. Tento argument se objevil již před 15 lety a nyní se zase vrací. Není to ovšem pravda. Podél Havlíčkovy kolonie bylo naplánováno pouze opevnění břehů kamennou dlažbou, což bylo ve třicátých letech provedeno. Plně vyhraditelný Jiráskův jez natolik zlepšuje odtokové poměry v Havlíčkově kolonii oproti předchozím pevným jezům, že nic dalšího zde nebylo v plánu.

Abych byl přesný, plánovala se také vyhraditelná konstrukce Velkého jezu, ale kdo by to dnes zaplatil. Hráz nad Velkým jezem bude levnější, i když na tom vydělají majitelé pozemků za touto hrází. To už se ovšem protipovodňových opatření Havlíčkovy kolonie přímo netýká.

Vy tedy nejste proti opatřením, která mají zabránit, aby se v Havlíčkově kolonii opakovala situace při povodních v roce 2002?

Za socialismu, na který se nyní všichni vymlouvají, se do cesty Malše při povodni, s plným souhlasem všeho znalých vodohospodářů, postavilo několik nevhodných objektů, zhoršujících povodeň.

Most v Mánesově ulici vzdouvá hladinu po úpravě snad jen o 20 centimetrů, bývalá lávka v ulici M. Vydrové a teplovod ovšem vzdouval hladinu o více než 70 centimetrů. Dnes víme z výpočtu na modelu, že po odstranění lávky a teplovodu a po prohrábce koryta Malše, která se uskutečnila v roce 2004, začíná voda z Malše natékat do Havlíčkovy kolonie až při průtoku 400 kubíků za sekundu, což byla ona magická stoletá voda v roce 2000. Po povodních v roce 2002 je ale stoletá voda podstatně větší a na to již samotné koryto Malše nestačí. Ohrázováním se to vyřešit dá. Ohrázování ale bude nutné pro všechny varianty protipovodňových opatření, s bermou (úzká terasa podél břehu pozn. red.) i bez ní.

Co se vám tedy nelíbí?

Aktivisté z Havlíčkovy kolonie se nikdy nebránili provedení protipovodňových opatření, ale bráníme se likvidaci parku a stromořadí podél řeky. Ohrázování není samozřejmě nic příjemného, ale bude nutné ve všech variantách protipovodňových opatření.

Zvážit by se mělo i mobilní hrazení, třeba jen tam, kde by ohrázování rušilo. Zároveň si ale musíme být vědomi, že před extrémní povodní se ochránit nelze. Tohle ale vodohospodáři před veřejností taktně zamlčují. Přitom informování veřejnosti o existenci rizik je prvním krokem v prevenci před povodněmi. Žádná protipovodňová opatření nejsou a nemohou být absolutní.

Co si myslíte o poslední verzi návrhu na protipovodňová opatření na Malši?

Současný projekt protipovodňových opatření je od základu špatně. Předpokládá vytvoření bermy a likvidaci stávajícího parku, a přitom účinek tohoto opatření na povodeň je minimální.

Není to názor jenom více než 3800 občanů, kteří svůj odpor vyjádřili v petici, ale stejně rezolutně se vyjádřil ve svém odborném posudku i dlouholetý generální ředitel Povodí Vltavy Petr Hudler, který vytvoření bermy nedoporučil.