Na informace týkající se tohoto projektu se Deník dotazoval dotčených orgánů, samosprávy i samotné společnosti. „Pokud jde o tak kvalitní inertní materiál, jak tvrdí, proč si ho tam Rakušáci nenechají,“ rozčilují se obyvatelé místní části. „Chtějí nám zavést Šumavu, zamořit vodu, žijí tady nejen lidé, ale i zvířata. Problémy s podobným materiálem už měli na řadě staveb, absorbuje vodu, dokonce se propadla někde i silnice,“ uvádí rozčarovaně.

Někteří občané podle dobře informovaného zdroje nemají o budování složiště ani tušení.

Dočasný sklad kameniva a písku

Podle starosty obce Omlenice Karla Holuba jde o pozemek v místní části Horšov, se záměrem vybudovat deponii souhlasí Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje (KHS JčK) v Českých Budějovicích a kraj povolil odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu. „Lokalita je dle platného územního plánu určená pro průmyslovou a zemědělskou výrobu a služby, může zde být plocha drobné výroby, služeb a sklady, maximálně dvě podlaží včetně podkroví,“ vysvětlil starosta.

Územní řízení podle Holuba bylo zahájeno 26. července Městských úřadem v Kaplici. „Má jít o dočasný sklad kameniva na pět let, ale ta dočasnost je mi záhadou, co bude se stavebním materiálem po té době, jsem se nedozvěděl,“ dodal s tím, že si myslel, že půjde o materiál na stavbu dálnice D3.

Nedaleko zamýšlené lokality se nachází statek se třemi byty, další sousední usedlost a v dosahu několika set metrů je i penzion pro rekreanty. „Tito lidé však nejsou bezprostředními sousedy, a tak se nestali ani účastníky řízení. Obec k tomu připravila vyjádření, firma nás požádala o skladování kameniva a písku,“ uvedl starosta.

Nový logistický park vzniká v Českých Budějovicích u Okružní ulice. Investorem je firma VGP. Nabídne sedm nových budov. Teplárna staví k parku horkovod. Vizualizace: VGP
Struska na stavbě parku je nezávadná, potvrdila to inspekce životního prostředí

V zákulisí a mezi lidmi se však mluví o tom, že má jít o strusky z vysokých pecí z rakouského Lince. „Firma musí dodržet podmínky, které nařizuje uzemní plán,“ dodal Karel Holub.

Samospráva připravila své stanovisko, vše konzultovala i s obecním právníkem a vyjádření potom zaslala na stavební úřad. „Naše vyjádření se mimo jiné týká i dopravy. Bude to složité, je tam úzká cesta pro vozy do 3,5 tuny, mají tu jezdit kamiony a občané se bojí i hluku,“ vysvětlil.

V současnosti je na místě shrnutá orná půda. Zainteresovaná firma FeWo CB se postarala již dříve o opravu silnice asfaltovým recyklátem. Stavební úřad ani odbor životního prostřední zatím na dotazy Deníku neodpověděl. „Emailem ani telefonicky nejsme oprávněni reagovat, jednání je neveřejné. Pošlete si oficiální žádost,“ odbyla dotazy redakce úřednice. Oficiální žádost o vyjádření podle zákona o svobodném přístupu k informacím byla zaslána cestou redakční pošty v pondělí 22. srpna 2022. Podle Správního řádu mají na reakci až 30 dní.

§13 odst. 3. Zákona č. 500/2004 Sb. Správní řád

Dožádaný správní orgán provede úkon bez zbytečného odkladu. Pokud nelze provést úkon bezodkladně, provede ho dožádaný správní orgán ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dožádání. V případě, že dožádaný správní orgán nemůže lhůtu dodržet, může jemu nadřízený správní orgán na jeho návrh lhůtu prodloužit o dobu nezbytně nutnou.

Skladování strusky nepovolili

Reakci na dotaz poskytla KHS JčK se sídlem v Českých Budějovicích. Podle vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální České Budějovice a Český Krumlov, kam Omlenice spadají, Kamily Márové vydala KHS souhlasné stanovisko k záměru 26. května letošního roku. „Na uvedeném pozemku dosud využívaném jako zatravněná plocha dle projektové dokumentace uvažuje žadatel v souladu s platným územním plánem, dočasně po dobu cca 5 let volně skladovat bezprašný sypký inertní materiál, a to drcené kamenivo, štěrky, písky. Skladování strusky jako odpadu ze železáren, nebylo s KHS Jčk v rámci povolovacího procesu projednáno,“ shrnula.

Předložená projektová dokumentace k výše uvedenému záměru byla podle Márové orgánem ochrany veřejného zdraví posouzena v souladu se zákonem o ochraně věřeného zdraví z hlediska hluku a vibrací a v souladu s nařízením vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. „Nebyl shledán rozpor s těmito předpisy. Posuzování dalších vlivů záměru na životní prostředí ovzduší, krajinu, spodní vody, nespadá do gesce orgánu ochrany veřejného zdraví,“ dodala pracovnice hygienické stanice.

Česká inspekce životního prostředí se podle svého mluvčího Jiřího Ovečky tímto případem nezabývá. „My jsme přímo žádný podnět tohoto druhu neobdrželi a přímo se tím nezabýváme. Zjistil jsem však, že se tím zabývá a má k tomu veškeré podklady Odbor životního prostředí v Kaplici, tedy v obci s rozšířenou působností,“ přiblížil.

Realizaci odložili

Jednatel společnost FeWo ČB informoval, že firma momentálně jedná s jistou zahraniční nadnárodní společností o prodeji pozemku. „Zatím se vše odkládá na neurčito,“ uvedl. V pátek 2. září v lokalitě znovu začala jezdit technika a práce podle svědků pokračují.

Deník se ptal i na sousední pozemek, na kterém se už fragmenty strusky nachází. „Vámi zmiňovaný pozemek s nelegální skládkou není v našem vlastnictví, respektive nejsme oprávněni s ním disponovat. U materiálu, který je tam skládkován již více než čtyři roky, se nejedná o strusku, ale o starý asfalt,“ konstatoval.

Materiál, který firma dováží je i podle druhého zástupce firmy nezávadný a jejich společnost disponuje všemi potřebnými povoleními a dokumenty týkající se dovozu i jeho následného využití. Používá se také na stavbě VGP parku na výpadovce na Lišov u Českých Budějovic, kde ho loni prověřovali i inspektoři ze Státní inspekce životního prostředí. Ti vyloučili možnou kontaminaci půdy i jakýkoliv vliv na životní prostředí.

Jak doplnil jednatel jsou výhradními odběrateli strusky z výroby oceli z Rakouska, která není nebezpečná. „Tento materiál se smí na základě unijních předpisů (nařízení o přepravě) dovážet do Česka bez zvláštního povolení. Následně je struska zpracovávána v procesu se zajištěnou kvalitou na uměle vyráběné průmyslové kamenivo. Tím se z materiálu, který byl předtím z právního hlediska odpadem, stává stavební výrobek s certifikací CE a dosahuje stavu, kdy přestává být odpadem, takzvaného stavu „end of waste status“,“ přiblížil.

Ilustrační foto.
Natankuje, řekne, že nemá peněženku a odjede. Policie už ho zná

Následně lze tento materiál podle jeho slov používat na různých stavbách. „Vždy předem zákazníky a orgány informujeme o původu materiálu. Na stavby dodáváme vždy až po předložení všech potřebných povolení (např. stavebního povolení),“ upozornil.

V minulosti podle jeho vyjádření úřady obdrželi řadu anonymních dopisů v souvislosti s použitím strusky. „V nich se nepravdivě a s předložením zfalšovaných fotografií a dokumentů tvrdilo, že materiál má vlastnosti ohrožující životní prostředí. Následovaly vždy nové úřední kontroly a odběry vzorků na stavbách. Výsledkem těchto kontrolních opatření vždy bylo, že použití našich stavebních výrobků certifikovaných CE žádným způsobem neohrožuje životní prostředí a že byly splněny všechny úřední požadavky,“ konstatoval za dovozce.

V tomto smyslu podle jeho vyjádření služba slouží cíli EU, kterým je oběhové hospodářství. „Pomáhá chránit životní prostředí, protože zamezuje těžbě přírodního kameniva a podporuje českou ekonomiku. Jen lobby producentů přírodního kamene z pochopitelných důvodů není o tomto ekologickém konkurenčním výrobku přesvědčena,“ míní jednatel, který si nepřál být jmenován.

Použití strusky je dle jeho slov ve stavebnictví je v globálním měřítku běžné. „Například v Nizozemí se ze strusky staví hráze, ve Velké Británii a Jižní Koreji používají strusku k získávání půdy. V Německu se struska používá pro nejrůznější stavební účely,“ uvedl.

Využití LD strusky ve stavebnictví

V Rakousku se struska v hojné míře využívá, a to ve stavebnictví jako náhrada kameniva, ale také při výrobě cementu a betonových směsí a i jako produkt pro zlepšování úrodnosti půdy (písková struska). Také z ní v Rakousku postavili protipovodňová hráz v lokalitě Donawitz s výškou 25 metrů a nouzový zásobník na vodu s výškou hráze 75 metrů.

Jak dále zaznělo z vedení společnosti FeWo CB, na pozadí anonymních oznámení je pravděpodobně takzvaná „strusková válka“, která v Rakousku zuří od roku 2019. Lobby producentů přírodního kamene se všemi prostředky údajně snaží zastavit používání strusky jako stavebního výrobku. „Tato obvinění vedla ke zdlouhavému vyšetřování a četným řízením. Náš výrobek, resp. naše společnosti dokázaly všechny útoky úspěšně odrazit. V současné době v Rakousku dokonce kriminální policie vyšetřuje vedoucí úředníky rakouského ministerstva životního prostředí pro zneužití pravomoci,“ uvedl.

Chtějí tu sídlo

V současnosti firma jedná s majitelem sousedního statku, kde si chce vybudovat sídlo. "Máme podepsanou rezervační smlouvu a bude zde sídlo naší společnosti. Náš materiál není odpad, ale o výrobek, který naše společnost FeWo CB nakupuje již v České Republice a ne v Rakousku, a který má veškeré potřebné osvědčení a certifikáty," upozornil znovu.

Lokalitu si vybrali záměrně, jelikož se nachází v extravilánu obce a není zde žádný přímý soused. "Před zakoupení pozemku jsme se byli osobně dotazovat přímo pana starosty, který nám náš záměr ústně schválil a žádná doprava ho vůbec netrápila, i když jsme mu sdělili, jakým způsobem se materiál přepravuje," dodal jednatel.

Zmiňovaný provoz nákladních aut se podle nich nedotkne občanů obce Omlenice. "Trasa vede mimo intravilán obce. Nehledě na to, že se v těsném sousedství nachází velkosklad hnojiv ZZN Pelhřimov, kam se naváží hnojiva stejnými nákladními auty. A zemědělské služby, které využívají také tuto komunikaci, používají ke své práci též těžkou techniku. To ale asi nikomu nevadí," uzavřel.