Za vlečkou, která není rozeznatelná, vede již ulice Boženy Němcové. Právě vlečka představuje v těchto místech hranici, kde končily do roku 1952 České Budějovice a začínal Rožnov. Vlevo již v ulici Boženy Němcové je vidět objekt s věžičkou, patřící do čtvrti zvané Domovina, kterou stavělo německé stavební družstvo Heimstätter v letech 1910 až 1925.

Jaroslav Čerkl si ve Strádově ulici otevřel koncesovanou stáčírnu piva a limonád ve 20. letech 20. století. K tomu obchod koloniál. Na snímku lze přečíst i reklamu ALPA, což byla velmi oblíbená tekutina. Jaroslav Čerkl byl dobrý obchodník (sám pózuje fotografovi), v Rožnově se neztratil, přestože Rožnov měl v tom čase podle živnostenského adresáře 16 hokynářů, 6 obchodů se smíšeným zbožím a 7 hostinců. K tomu Strádova ulice nebyla hlavní třídou, kterou byla Linecká.

Dobře hospodařil a později si otevřel větší obchod na Rudolfovské U Čerklů. Roku 1932 už bydlely rodiny Čerklů na Rudolfovské (tř. Čsl. legií): obchodník Jaroslav Čerkl, malíř Jakub Čerkl s manželkou Antonií a děti.

Kdysi. Koloniál u Čerklů ve Strádově ulici.
Kdysi. Koloniál u Čerklů ve Strádově ulici.

V současné době je v bývalé stáčírně a koloniálu malý krámek s nápisem Sothys, Paris. Strádova ulice začíná u papírenské vlečky a končí na pravém břehu Vltavy na Beránkově nábřeží. Pravá strana ve směru k Vltavě je tvořena patrovými domy z 20. a 30. let, levá pohledově zvláštními domy v přízemí s garážemi a novodobou bytovou výstavbou.

Pozoruhodný je název „Strádova", když o případném majiteli původní vesnice či lokátorovi Strádovi se nic neví. Rožnov je starší než královské město Budějovice, existoval přinejmenším už před rokem 1261, založen za Voka z Rožmberka (ne za Petra Voka z Rožmberka, to je posledního Rožmberka). Vesnice a potom městys jako Novum Forum se správně jmenoval Stradonice (Stradonitz). Jméno Rožnov je doloženo až roku 1343 ve tvaru Rosenau. To souvisí zřejmě s Rožmberky (měli ve znaku růži). Rozklad na Rosen-au naznačuje růži na nivě nebo luhu.

Pravděpodobně poblíž dnešního náměstí Bratří Čapků stávala kdysi vesnice Stradonice, kterou založil jistý vladyka jménem Strada (Strad, Stradoň). Obvyklou příponou ice vzniklo jméno Stradonice, to jest osada lidí Stradových či Stradoňových. Strada je ale neznám, proto je zajímavé, že v roce 1926 byla nově vzniklá ulice v Rožnově nazvána Stradova. Hovorově dlouze Strádova, což se stalo i úředním názvem. Jen za německé okupace přejmenovalo obecní zastupitelstvo Rožnova Strádovu na Alter Linzerstrasse (Starou Lineckou).

Z Ottova naučného slovníku: „Rožnov (Strodenitz), ves v Čechách, hejtmanství, okres, fara a pošta Č. Budějovice, 75 domů, 223 obyvatel českých, 395 německých (1890). Bývalé městečko, jež daroval r. 1261 Vok z Rožmberka klášteru vyšebrodskému." Také v období 1. republiky se používaly oba názvy Rožnov i Strodenitz. Souběžně s tvarem Stradonitz se vyskytuje též Strodenitz, takže by se Strádova ulice mohla jmenovat i Strodova. Podle toponomastiky z příkladů Bratroň-Bratronice, Radoň-Radonice, Jaroň-Jaronice, Miloň-Miloňovice apod., tedy Stradoň-Stradonice, není vyloučeno, že zakladatelem Rožnova u Stradonic byl muž Stradoň. Zastupitelstvo Rožnova se však v roce 1926 dohodlo na ulici podle Strady.

JAN SCHINKO