Vojáci států Varšavské smlouvy, nejvíce však Sověti, tehdy stříleli do lidí, způsobovali i dopravní nehody, při kterých umírali nevinní.

„Na srpen 1968 mám ty nejsmutnější vzpomínky,“ obrátila se na Deník se svým svědectvím Alena Šindelářová z Českých Budějovic. „Večer 30. srpna jsem jela na motocyklu, který řídil můj snoubenec Eduard Netušil ze Včelné. Mezi touto obcí a Rožnovem narazil do neosvětleného sovětského nákladního auta. Po třech dnech bezvědomí jsem se probrala v nemocnici. Povšimla jsem si poblíž ležícího výtisku Jihočeské pravdy, přiběhla ale zdravotní sestra, vytrhla mi ho z ruky a odnesla. Ano, psali tam o nás. Můj hoch zemřel na místě neštěstí, já měla namále. Vyšetřovatelé pak Eduarda označili za viníka nehody, který na autě okupantů způsobil škodu za 1500 Kč. Tu jsem platit nemusela. Když však po letech došlo k odškodňování postižených srpnovou agresí, nedostala jsem nic. Vina byla přece na nás. Zůstaly mi jen jizvy a bolest na duši,“ dodala smutně Alena Šindelářová.

Za smrt 150 tisíc

Její příběh není výjimkou. „Od 21. srpna do konce roku 1968 evidujeme 108 mrtvých obětí okupace,“ říká historik Lukáš Cvrček z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). „Zatímco do konce srpna šlo hlavně o oběti střelby vojáků, v dalších měsících převažovali lidé, kteří zahynuli při střetu s vojenskými vozidly.“

Pozůstalí po lidech, kteří zahynuli nebo byli zraněni v důsledku přítomnosti okupačních vojsk, mají stále šanci na odškodnění. Ministerstvo vnitra eviduje 621 žádostí, z nichž vyhovělo zatím 166. Dalších 421 bylo zamítnuto a ve 34 případech nebylo řízení dosud ukončeno.

„Manžel a děti nebo rodiče oběti mají nárok na finanční satisfakci za usmrcení nebo zranění s následkem smrti ve výši 150 000 korun. Lidé s trvalými následky po zranění mají nárok na odškodnění 70 tisíc korun, ostatní tehdy zranění 30 000 korun,“ vysvětluje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Mnoho žádostí bylo zamítnuto proto, že lidé už kdysi symbolické odškodnění dostali. Bylo však mizivé oproti částkám uvedeným v novele zákona o odškodnění, která platí od konce loňského roku.

Historici z ÚSTR se chtějí zaměřit i na pozdější období. „Budeme mapovat oběti nepokojů z roku 1969, kdy byli také mrtví a ranění. Na represích se nepodílela už okupační vojska, ale Veřejná bezpečnost, Čs. lidová armáda a Lidové milice. Rádi bychom seznam obětí dotáhli až do roku 1991, kdy sovětská vojska z republiky odešla. Odhadujeme, že počet mrtvých bude kolem dvou stovek. Je třeba tuhle historii zmapovat. Pro mé vrstevníky je rok 1969 neznámá kapitola,“ dodává třiatřicetiletý Cvrček.

Kde požádat o odškodění: Dokdy: do 31. prosince 2010, jinak nárok zaniká.

Kam: Ministerstvo vnitra ČR, odbor právní, nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4, tel: 974816713, e-mail pravni@mvcr.cz.

Jak: formulář žádosti o odškodnění je na www.mvcr.cz.