Radnice připravila projekt úprav, které by ochránily území proti tak zvané stoleté vodě, ale část místních obyvatel proti výsledné podobě opatření v posledních měsících stále hlasitěji protestuje. Zástupci občanské iniciativy Zachraňme Malák se kvůli tomu vypravili i na poslední jednání městského zastupitelstva. Tam se sice o bodech, které se týkaly Malého jezu, nejednalo, protože se náhle měnil program. „Budou se projednávat na příštím zastupitelstvu 12. října," potvrdila Deníku tisková mluvčí českobudějovické radnice Jitka Welzlová. Ale pro obě strany sporu to znamená jen nečekaný krátký oddechový čas.

Hlavní spor se vede kolem toho, jestli se má bagrovat na krátkém úseku pravý břeh, aby se zajistil větší průtok při povodni a kácet několik desítek stromů. Podle Tomáše Mráze, obhájce současné podoby Malého jezu, by ale pro ochranu území stačilo postavit nízké zídky. Projekt počítá podle informací Deníku se zídkami zhruba do výše 50 centimetrů nad terén. Bagrovat by se nemuselo.

Podle náměstka primátora Petra Holického je ale Malše pro město trvalou hrozbou. Pokud to město ví, musí zakročit. „Navzdory tomu, že se to nemusí každému líbit," říká Petr Holický. Při jednání zastupitelstva tento týden bylo kvůli Malši přítomno několik desítek občanů. Většina byla proti bagrování současných břehů. Ale ne všichni obyvatelé lokalit v okolí Malše radnici kritizují.

Spor o bagrování u Maláku nekončí

„Je to řešení nejšetrnější, pokud porovnáme širší souvislosti v Havlíčkově kolonii a sousedních lokalitách," říkají zpracovatelé chystaných protipovodňových opatření na řece Malši. Slibují, že plánované úpravy zajistí ochranu území proti tak zvané stoleté vodě. Odbagrování břehu v úseku pod Malým jezem má umožnit snazší průtok povodňových vod a snížit potřebu jiných opatření na protilehlém břehu nebo výše proti proudu řeky.

Podle některých kritiků ale menší povodně procházejí lokalitou beze škod a proti povodním, jako byly v roce 2002 stejně Havlíčkovu kolonii chystaná opatření nezachrání. Bývalý zastupitel Svatomír Mlčoch vidí celý spor ještě v jiné rovině. „Na to, že se celý projekt táhne 16 let, to byla dosud věc projektantů, investora a úředníků. Politici se jím vlastně nezabývali," říká Svatomír Mlčoch a naznačuje, že mu k věci takové závažnosti chybí širší veřejná diskuse. S navrženou podobou protipovodňových opatření ale část obyvatel města jednoznačně souhlasí. Například Zdeněk Lanz, bydlící nedaleko historického centra města, plány radnice podporuje. A upozorňuje také, že na zasedání územní komise, která se měla před časem problému věnovat, nepřišel jediný občan. Nevěří také argumentům, že obyvatelé lokality nebyli informováni. „Každý, kdo chtěl, mohl za ta léta informace získat," říká Zdeněk Lanz. Připravenou etapu protipovodňových opatření také označil jako důležitou součást celkových protipovodňových opatření.

V současnosti má plánovaná stavba všechna potřebná povolení. Povodí Vltavy, které je investorem, by mohlo z formálního hlediska začít třeba zítra. Několik kroků ale ještě zbývá udělat. Českobudějovické zastupitelstvo by mělo například ještě schválit, že po vybudování plánovaných protipovodňových opatření, převezme část objektů od Povodí Vltavy do své správy. Zastupitele čeká i smluvní úprava situace, kdy jde část zdi proti vodě po hranici soukromých pozemků. A také se teprve vybírá stavebník.