close Jan Ciglbauer. Znalec jihočeské historie vydal titul o vraždách spáchaných kolaboranty. info Zdroj: Deník / Kamila Dufková zoom_in „Po ní v poválečných zmatcích se snažil zametat stopy po svých proviněních a zabil sedm lidí, dvě ženy a pět dětí,“ přibližuje zločin Jan Ciglbauer. Oběťmi byli Němci, jedna z žen byla manželkou bývalého zástupce budějovické služebny Sicherheitsdienst. „V jejich bytě hledal Vladimír Malý kartotéku konfidentů, kde byl pravděpodobně i on sám,“ pokračuje autor.

„Kniha přibližuje tu dobu a chce upozornit na to, že často se poválečných násilností na Němcích dopustili lidi s podobnou minulostí a často zametali stopy po nějakých vlastních proviněních, anebo se snažili vydobýt si zásluhy pět minut po dvanácté,“ vysvětluje Jan Ciglbauer. V případě vraha Vladimíra Malého zůstal zločin dlouho nepotrestaný. „Jedna z žen, ještě než zemřela, řekla jméno a adresu vraha,“ vysvětluje paradox Jan Ciglbauer. Nad vrahem totiž držel ochrannou ruku dlouho nadporučík Václav Hrneček, velitel internačního lágru pro Němce, kde docházelo k násilnostem také. Dalším důvodem mohlo být, že sami českobudějovičtí policisté se prý dopustili masakru na Němcích a nechtěli na to upozorňovat vyšetřováním vraždy s německým obětmi.

Tato brutální událost nebyla prý ojedinělá. V knize se dočtete o dalších čtyřech podobných jihočeských případech. „Málokteré se alespoň nějak vyšetřovaly, nebo se dotáhly nakonec k soudu,“ vysvětluje znalec českobudějovické historie. To se však netýkalo případu s vrahem dvou žen a pěti dětí. „Komunistům by se nehodilo do krámu nechat to nepotrestané,“ myslí si Jan Ciglbauer. Případ se tedy začal řešit po šesti letech. Vrah původně dostal doživotí, nakonec však seděl 11 let.

Informace o případu objevil Jan Ciglbauer před pěti lety při práci na knize Hrdelní případy mimořádného lidového soudu České Budějovice. „Našel jsem zmínku a později jsem k tomu dohledal spis Vladimíra Malého a zjistil, o co šlo,“ vypráví. Čerpal z archivu bezpečnostních složek. Dokonce objevil informace k dosud zpochybňované vraždě desítek Němců 9. května 1945 ve Vrátě. „Známé byly jen výpovědi odsunutých Němců, mně se podařilo dohledat dokumenty,“ tvrdí. Materiály často objevoval náhodou. „Taková mravenčí práce,“ připouští Jan Ciglbauer.

Nyní si dá prý chvíli historik od chmurných témat, nad kterými v archivu strávil stovky hodin, pauzu. „Jsem na ně ale zvyklý,“ odpovídá na dotaz, zda ho nestraší ve spánku.

Proč zvolil případ vrahů kolaboroantů? „Snažil jsem se bádat vždy po tom, co nebylo vysvětlené, nerado se o tom psalo a zůstalo kolem toho hodně nevyřčeného. I ty lidové soudy bylo pole neorané.“