Vitalitu by mohl paní Jakešové leckdo závidět. Ještě před několika lety například pravidelně zpívala v chrámovém sboru v Nových Hodějovicích.  „Babička je stále velmi čilá,"  říká její vnučka Ivana Miková. „Vždycky ráda četla a bavilo ji i šití a to i přesto, že měla problémy se zrakem. Také se stále zajímá o politické dění," dodává.

Marie Jakešová se narodila 23. března 1914. Spolu s manželem bydlela od roku 1932 v České ulici v Českých Budějovicích, kde pracovala u mandlu, který patřil rodině jejího muže. Pracovala i v budějovickém kině Hvězda.

V roce 1942 se spolu s manželem odstěhovala do Nových Hodějovic, kde se mimo jiné deset let starala o nemohoucího strýčka. Malý domek, ve kterém bydleli, sdíleli ještě s jednou rodinou z Německa. V Nových Hodějovicích bydlela až do roku 1969, kdy se vrátila zpět do Českých Budějovic. Zde pak pracovala na dalších místech, například jako uklízečka v plynárně.

„Důležitá je hlavně skromnost," prozradila Deníku stoletá oslavenkyně své tajemství dlouhověkosti. „Pocházím z mnohačlenné rodiny. Bylo nás pět děvčat a nebylo vždy lehké se uživit, hlavně během válek a po válce, kdy práce moc nebyla."     

Její dcera Jana Dudová také vypráví, že střídmost a skromnost si její maminka zachovala i nyní. „Občas mě třeba poprosí, abych pro ni uvařila jedno z jejích oblíbených jídel," říká úsměvem paní Dudová. „Moc ráda má friko nebo také krupičnou kaši a zelnici."

Kolem Marie Jakešové je opravdu početná rodina. Vychovala tři dcery a jednoho syna a dohromady má i pět vnuků a jednu vnučku, tři pravnuky a šest pravnuček, a také sedm prapravnuček, z nichž nejmladší Janě Jarošové je teprve osm měsíců a má se čile k světu.

JANA KLOMFAROVÁ