Wortnerův dům v tuto dobu prochází rekonstrukcí, AJG si ale poradila. V letošním roce si bude půjčovat prostory českobudějovické Galerie Mariánská. Představí například dílo Teodora Buzu, Nicoly Samoriho či expozici na téma kolektivní bydlení.


Ve čtvrtek 18. ledna zde hostování zahájily vernisáže výstav Písek do hodin a Sexies!: Vždyť přeci létat je snadné.

BUNKRY, LATEX, KRAJINY A UVOLNĚNOST 60. LET

Daniel Hovorka, kurátor výstavy Písek do hodin, vysvětluje: „Každé to zrnko písku je trochu jiné.“ Výstava totiž představuje tři malíře, které spojuje město Písek, ale jejich práce je naprosto odlišná.

Jediný žijící Roman Kubička na poslední chvíli pro tuto výstavu domalovával některé své obrazy z roku 2016. „Ten výsledek stojí za to. Malba je to velmi expresivní, velmi svébytná,“ charakterizuje kurátor malíře, jehož zaujaly třeba válečné bunkry.

František Roman Dragoun proslul vynikajícími portréty. Na výstavě ale nalezneme pouze jediný – jeho autoportrét. „Chci ukázat, že nebyl jenom špičkový portrétista, ale že byl opravdu výborný krajinář,“ vysvětluje Daniel Hovorka. Podle kurátora jeho krajiny dospěly k tomu, že v některých momentech vypadají jako cezánnovské. „Krajina ho osvobozovala, portrét svazoval,“ myslí si.

Poslední Václav Rožánek býval dělník ze slévárny. „I přes výborný kádrový profil, ho ztrhali, že je to moc černé a umatlané,“ vypráví kurátor. Pavel Rožánek používal dostupný materiál jako latex a asfalt.

V druhé části patra uvidíte malby, kresby, plastiky z konce 60. a 70. let dvaadvaceti umělců. Figurální tvorba spojená se sexuální tematikou reflektuje uvolněnou atmosféru doby, tvůrci se inspirovali popartem, komiksem či popkulturou. Koordinátorka výstavy Gabriela Váchová považuje za největší vzácnost dílo Theodora Pištěka, či velkoformátové kresby Milana Ressela. Najdete zde například Jiřího Načeradského, Jiřího Sopka, Michaela Rittsteina, aj. „Kurátor Martin Dostál si to téma vybral, aby po několika letech obnovil pohled přímo na figurální tendenci,“ říká Gabriela Váchová.