„Masopust býval v Českých Budějovicích ukončen velkým průvodem maškar odpoledne o masopustním úterku," vzpomíná ve své knize Když se psalo c.k. František Rada. Zájem o to byl veliký. 
„V ulicích jej vždycky očekávalo velké množství lidí, i národní školy měly to odpoledne prázdno, aby děti nepřišly 
o podívanou," píše ve své knize František Rada.

Původně pořádali tuto podívanou Němci. Koledníci tehdy vycházeli na svou pouť městem od Zlaté husy, z dnes již neexistujícího hostince na již neexistujícím náměstíčku proti dnešnímu Krajskému úřadu. Později se trasa změnila, průvod tak vycházel od hostince U basy. Ten stál na rohu ulic Matice školská a Komenského.

Maškarní průvody pořádané českými obyvateli přišli na řadu až později a vycházely 
z hostince na Americe, který stál v tehdejší době na Palackého náměstí. „Ani tento hostinec, oficiálně důsledně nazývaný U Homolků, dnes však není. Přibližně na jeho místě dnes ale stojí Billa v Pekárenské ulici na severní straně „Palačáku," uvádí Karel Rada v Když se psalo c. k.

V první polovině padesátých let minulého století se tento maskovaný průvod pokusili oživit tehdejší vysokoškolští studenti organizovaní Jindřichem Peckou. Koledníci tedy vyráželi z Jeronýmovi ulice Lannovou třídou přes centrum. Po tomto pokusu však rachot dělostřelců při masopustním veselí v Českých Budějovicích na nějaký ten čas utichl.

Až teprve po téměř čtyřicetileté odmlce se v úterý 27. února 1990 vrátili do ulic koledníci se všemi možnými maškarami, a to zcela ve stejném složení jako v roce letošním. „Ale nejednalo se o pouhý maskovaný průvod. Proto také název Tradiční masopustní koleda," píše ve své knize Karel Rada.

„Záměrem bylo „přenést 
z terénu" do města kouzlo doudlebských masopustů, přesněji koledních her a zároveň seznamovat místní obyvatele s různými typy jihočeských koled," dovíme se 
z knihy Karla Rady, Když se psalo c.k.

Už tehdy se při masopustním průvodu hrála koleda mládenecká, slaměná nebo mečová, doplněná o ukázky různorodých masek i dalších dílčích obřadů.