Klání, na které se sjíždějí taneční mistři z celé republiky, pořádají Novohradští každoročně. Starosta města Vladimír Hokr ale připomněl, že kvůli neutěšenému stavu kulturního sálu se vloni akce uskutečnila v Českých Budějovicích. Mezitím stihli Novohradští hotel získat do vlastnictví města a sál upravit tak, aby se sem mohla soutěž letos vrátit.

Na zdárném průběhu Novohradské číše si Vladimír Hokr za pomoci celého týmu pořadatelů dává záležet. K soutěži má osobní vztah, zakládala ji totiž jeho maminka coby někdejší vedoucí kulturního střediska. „Jsem rád, že Číše je opravdu novohradská. Místní soutěž vnímají jako svoji. I proto je dobře, že se vrátila do našeho hotelu Máj,“ řekl Vladimír Hokr, jenž vzpomněl, že kvůli rekonstrukci hotelového sálu se v 90. letech tanečníci asi dvakrát sjeli do Lišova. Jinak mířili vždy do Nových Hradů.

Mezi zhruba osmdesáti tanečníky v blyštivých kostýmech se na parketu blýskla také sehraná dvojice, kterou tvoří Tibor Stano s manželkou Lucií. Dohromady se dali právě díky své společné zálibě. „Nejdříve jsme začali tancovat a pak už nebyl čas hledat si partnera někde jinde,“ usmívala se Lucie Stano (37) z Tábora, která se, stejně jako její manžel, věnuje advokátské praxi. „Je to zápřah. V práci jsme do čtyř, pak hned na parket, kde trávíme šestatřicet hodin měsíčně. K tomu se staráme o děti i naši taneční školu, která je jednou z největších v republice,“ vyprávěl Tibor Stano (46).

O přízeň poroty na Novohradské číši tančí každoročně od roku 1997 – s výjimkou let, kdy byla Lucie těhotná a kdy společně pečovali o malé děti. „Zažili jsme tady mnohé. Vzpomínám si, jak jeden rok byla sněhová kalamita a vypadl proud. Elektřinu pak pouštěli hasiči ze záložních zdrojů,“ zalovil v paměti Tibor Stano. Společně s manželkou na novohradském klání oceňuje perfektní práci pořadatelů a příjemný sál. „Moc fajn je i to, že se na soutěž chodí dívat hodně místních lidí. To na podobných akcích nebývá obvyklé. Většinou tančíme pro prázdný sál. A když můžete to, co umíte, ukázat lidem, je to mnohem příjemnější. Přece jen porotci se tváří pořád stejně,“ zasmál se Tibor Stano.