Bouřlivá diskuze se strhla tento týden v Horní Stropnici nad plánovanou stavby, která má vyrůst v sousedství známého kostela na Dobré Vodě v Novohradských horách. Projekt poutního domu představil páter Georg Josef Erhart, který se stará o farnost na Dobré Vodě a je duchovním instituce Rodiny Panny Marie. Nyní jde o druhý, upravený záměr. Ten první se v Horní Stropnici, pod níž Dobrá Voda patří, neujal.

Místostarosta Horní Stropnice původní návrh zavrhl. „Byl to návrh v maximalistickém řešení, na kterém jsme se neshodli, půdorysné rozměry byly obrovské oproti půdorysu kostelu. Dali jsme Rodině Panny Marie podmínku, aby návrh zredukovala,“ vysvětlil František Vaněček (KSČM). Doplnil, že nový návrh poutního domu představila Rodina Panny Marie zhruba před čtrnácti dny, tedy v době po koronavirové pauze.

Zmenšený návrh podle zástupců Rodiny Panny Marie počítá se dvěma objekty. Uvažuje o restauraci s celoročním provozem a ubytováním pro poutníky. Současný regulační i územní plán počítají s rodinnými domky. Místostarosta Horní Stropnice František Vaněček (KSČM) poznamenal, že církev, jež vlastní pozemky, chce místo rodinných domků postavit poutní dům.

Páter Georg Josef Erhart z Rodiny Panny Marie uvedl, že návrh počítá s deseti jednolůžkovými a třiceti dvoulůžkovými pokoji. Také při prezentaci uvažoval, že by se poutnický dům mohl využít i pro svatbu pro 120 lidí.

Jenže lidé z Horní Stropnice a blízkého okolí jsou vůči návrhu obezřetní. Michaela Vlčková, která se zúčastnila představení návrhu, projektantu Václavu Štěpánovi oponovala: „Páter Georg tady mluvil o poutních místech, jako je Svatá Hora, což je úžasné, ale myslím, že je třeba brát ohled na situaci v Dobré Vodě, což je vesnice téměř zaniklá. Je tam několik domů, chaty, teď tady vznikne komplex, který neodpovídá situaci obce,“ lamentovala nad návrhem. Projektant Václav Štěpán, který vedl diskusi, na její slova reagoval: „Ten komplex už tam je, a sice je dán areálem kostela a fary.“ Michaela Vlčková argumentovala: „Ano, ale nyní vznikne něco tak velkého v místě, kde nic není,“ přidala rozhořčeně. Místostarosta Horní Stropnice František Vaněček ale upravený návrh kvitoval. „Myšlenka je to velice dobrá. Mě to do očí bít nebude,“ přikláněl se. Páter Georg vysvětlil, že místo má sloužit společnému dobru, okolí. „Celá Dobrá Voda se touto stavbou rozvine,“ předvídal.

Účastník debaty Zdeněk Škrov návrh připomínkoval. „Těžko sem budou jezdit z celé Evropy turisté, protože význam tohoto centra není takový. Jestli Rodina Panny Marie chce postavit někde hotel, ať ho postaví v Nových Hradech nebo jinde,“ komentoval. „Já jako vodohohospodář mám obavu, že objekt je tak velký, že nebudou stačit vodní zdroje pro Hojnou, Dobrou Vodu ani Horní Stropnici," uvažoval.

Dobrá Voda bývala až do 2. světové války poměrně živým městečkem, což souviselo s tím, že to bylo významné poutní místo. Ze druhé poloviny 18. století se dochovaly informace až o 60 000 poutníků ročně. Dle Poutní knihy z přelomu 19. a 20. století přišli na Dobrou Vodu během jedné sezóny poutníci ze 142 farností – a to i ze vzdálených míst jako Prostějov, Znojmo, rakouský Horn, lidé chodili i z Bavorska a Uherska. V té době to bylo jedno z 10 nejvýznamnějších poutních míst v celé monarchii (a nejdůležitější v českobudějovické diecézi) – na území severně od Dunaje se dalo srovnávat snad jen se Starou Boleslaví (kde je uloženo Palladium země české).

Až do roku 1938 tam přicházely řádově desítky tisíc poutníku z Čech i Rakouska. Na Dobré Vodě navíc od počátku 18. století fungovaly i lázně. Významu poutního místa odpovídaly i ubytovací kapacity – v té době se poutníci jednoduše nemohli večer vrátit domů a často museli přespávat v cíli své poutě. K ubytování sloužily jak soukromé domy, tak zejména Buquoyská rezidence (na pravé straně chrámu) a Panský dům – lázeňská budova (na levé straně chrámu).

Po roce 1945 byli původní obyvatelé vystěhováni, poutě zakázány a hrozilo dokonce i zboření chrámu. Buquoyská rezidence byla stržena v roce 1963/dnes je z ní vidět pouze kamenný taras/. V roce 1949 vyhořel Panský dům.

zdroj: Petr Samec, mluvčí Biskupství českobudějovické