V úterý 13. září v předvečer svátku Povýšení svatého Kříže se od 17 hodin uskutečnila v milevském klášteře slavnostní liturgie. Úplně prvně při ní došlo k vystavení svatého hřebu z Milevska. Akce se těšila vysokého zájmu veřejnosti, která tak měla jedinečnou možnost uctít objev z přelomu roku 2020 a 2021.

Unikátní objev relikvie učinili výzkumníci, speologové a archeologové pod vedením doktora Pavla Břicháčka a geofyzika Jiřího Šindeláře při průzkumu středověké trezorové místnosti skryté v kamenné zdi kostela sv. Jiljí. Šindelář se více jak 20 let věnuje průzkumům památek.

Milevský kostel ukrýval vzácný poklad.
Tajemný výlet do historie: Milevský kostel ukrýval poklad, část Kristova kříže

Hřebem s křížkem z 21karátového zlata z Milevska mohl být Ježíš skutečně přibit na kříž, schránku v které se nacházel, podle dendrologického výzkumu tvoří dubové dřevo ze 4. až 5. století našeho letopočtu. „Bez naší techniky by k nálezu nejspíš vůbec nedošlo,“ míní. Objevení části hřebu považuje za symbol. „Hřeby v minulosti lidé chápali jako nejsilnějších symboly naděje. Jde o naprosto ikonický nález vzhledem k době, ve které žijeme, a k tomu, co se nám lidem letos přihodilo,“ uvedl pro Deník v lednu 2021.

Zdroj: Youtube

Musí zabezpečit podmínky

Hřeb není možné zatím trvale vystavit. Nejprve je podle památkářů a historiků třeba zabezpečit specifické mikroklimatické podmínky, dokončit potřebné analýzy a restaurátorské práce.

Zástupci Královské kanonie premonstrátů na Strahově, Jihočeského kraje a výzkumného týmu představili nová zjištění z laboratorního zkoumání trosek relikviářové schrány, její výzdoby i relikvie samotné.

Hromadná prezentace

Královská kanonie premonstrátů na Strahově vyhlásila designovou soutěž s cílem vybrat nejlepší koncept vizuálního stylu svatého hřebu z Milevska, který bude svým uměleckým ztvárněním odpovídat jeho významu. Předmětem soutěže byl návrh konceptu jednotného vizuálního stylu pro prezentaci relikvie.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Logo se stává z grafického symbolu, logotypu ze slovního označení svatý hřeb Milevsko / v anglické verzi Holy Nail Milevsko. Nový jednotný vizuální styl je originální, jednoduchý, výstižný, nezaměnitelný.

V hodnotící komisi soutěže zasedli 29. srpna zástupci Královské kanonie premonstrátů na Strahově, Jihočeského kraje (Odboru kultury a památkové péče) a Jihočeské centrály cestovního ruchu. Vítězem designové soutěže se stal návrh grafického studia Kláry Kvízové, jejíž návrh byl v úterý také prezentován.

Během roku 2020 výzkumníci dokumentovali soustavu dutin v mohutné kamenné zdi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Archeologické nálezy a situace umožňují interpretovat největší dutý prostor (26x16 cm) jako původní středověkou trezorovou místnost. K trezorové místnosti vede tajná chodba o rozměrech 60 x 60 centimetrů a s jejím průzkumem pomáhali speleologové. Ze skrýše vyzvedli trosky dvojice dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem. Víko schránky tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. Písmena lze v kontextu podle Šindeláře chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Vedle většího množství ozdob ze zlatého a stříbrného plechu mezi troskami identifikovali i železný hřeb se zlatým křížkem. Vyzvedli tak artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě – část hřebu z Pravého kříže. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Milevsko hlásí velkolepý objev. V kostele se našel hřeb z Kristova kříže.
Milevsko hlásí velkolepý objev. V kostele se našel hřeb z Kristova kříže

Všechny části rozpadlého milevského relikviáře, všechny kovové ozdoby i samotný hřeb předali k dalšímu zkoumání do specializovaných laboratoří. Zde je podrobili základní konzervaci a řadě přírodovědných analýz. V rámci záchrany výjimečného kulturního dědictví, které je nedílnou součástí národní kulturní památky kláštera v Milevsku, se potom v roce 2021 a 2022 uskutečnily veškeré práce konzervační, restaurátorské i nedestruktivní průzkum a dokumentace. To vše pod záštitou a za finanční podpory Jihočeského kraje. Výsledky analýz jsou důležitými vodítky pro správnou interpretaci celého nálezu.

“Neskrývá se pod zlatým křížkem v hřebu ještě nějaké další cizorodé těleso? Jak celý relikviář původně vypadal? Z jaké doby jednotlivé části jsou? Kdy byl relikviář do nepřístupné dutiny uložen? Proč byla vnější schrána zdobena pouze ozdobami z drahého kovu a proč zde nemáme drahé kameny, které by se daly na takovém objektu očekávat?“ Na některé z těchto otázek se odborníci pokusili najít odpovědi.

Vzhledem k unikátnosti projektu se připravuje také ucelená propagace, na které se podílejí Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Jihočeský kraj, Jihočeská centrála cestovního ruchu, Naše historie z. s., Správa jeskyní ČR, NPÚ a celá řada výzkumných institucí u nás
i v zahraničí.