U špalků čerstvě poraženého smrku se shýbá žena, která se ještě před malou chvílí na kácení ztepilého elegána dívala z okna čtyřpatrového bytového domu, za kterým  stával.

„Přišla jsem si pro pár větviček na památku, protože tenhle strom sázel před čtyřiceti lety i můj manžel Jaroslav, který už ale nežije," prozrazuje Jaroslava Seimlová.

„Bydlím tady ve Smetanově ulici od roku 1960 čili 54 let a stromy za domem jsme tenkrát sázeli v Akci Zet. Tenhle smrk teď ale mohl spadnout někomu do okna a způsobit škodu, tak jsme si my vlastníci bytů odhlasovali, že ho necháme porazit. Dívala jsem se na to z okna a se mnou i pětiletá kočka Matylda," dodává Jaroslava Seimlová s tím, že huňaté zelené větvičky si teď dá na balkon.

Třiatřicetiletý Jan Linhart z Nové Vsi u Českých Budějovic,  zabývající se už třináct let výškovými pracemi, sešplhal opatrně dolů z dvoumetrového pahýlu, který ze stromu zbyl, odložil motorovou pilu a oprášil si z montérek piliny.

„Měl jsem nahoře ochranné brýle, ale protože se mlžily, musel jsem je sundat," přiznává s tím, že ochranná přilba a rukavice jsou ale při této práci ve výšce samozřejmostí.

„Kmen smrku měl praskliny a pukliny, byl navíc i vykloněný, takže hrozilo, že může spadnout na dům nebo na vedlejší garáž," vysvětluje Jan Linhart, který proto musel vylézt se stupačkami do vršku šestnáctimetrového  stromu a postupně odřezával větve a kusy kmenu, které pak opatrně házel na zem.

„Je to taková voňavá práce. Dřevo ze stromu je sukaté, na fošny se nehodí, takže ho použiji jako palivové  a budu jím topit v krbu," prozrazuje.

„V koruně jsem našel nějaká stará hnízda, v jednom byly dokonce i zapletené dráty," podivuje se nad důvtipem opeřených stavitelů.
Jeho kolega Tomáš Krubner zatím nakládá větve na vozík za tranzitem.

„Zabýváme se kromě rizikového kácení také arboristikou, což je péče o dřeviny rostoucí mimo les," vysvětluje Tomáš Krubner s tím, že na tomto prostranství mezi bytovými domy v minulosti pokáceli břízu i dvě borovice, napadené dřevokaznou houbou.

Muže při práci v koruně smrku ztepilého sledovalo se zájmem několik obyvatel v oknech, ale i lidé, které sem přilákalo vrčení  pily.
„Proč kácíte tak zdravý strom a ničíte přírodu?" rozčilovala se žen a venčící psa, která si od odborníků zpočátku nechtěla nechat vysvětlit nebezpečí, jenž lidem v sousedním domě hrozilo.

Další příchozí s nutným zásahem ale souhlasila. „Bydlím tady hned naproti a dívali jsme se na strom desítky let," říká Blanka Ďurčová. „Přítel mě sem poslal pro kus dřeva, který použijeme o Vánocích jako stojánek na stromek," prozrazuje.

„Škoda, že strom nepokáceli už před Štědrým dnem, mohli jsme jeho špičku použít jako vánoční stromek," shodly se obě ženy při pohledu na zelený huňatý vršek, který aspoň ozdobil plně naloženou káru.