Původním povoláním seriózní vědec v oboru entomologie dokázal děti vtáhnout do hry a za 20 minut s jejich účastí vytočil med, který si mohl každý, kdo přiložil ruku k dílu ochutnat a trochu i odnést domů.

Potom, co děti okouzlil včelařským řemeslem a předvedl jim ve zkratce a nečekaně vtipně včelařské základy, si našel chvilku na rozhovor pro Deník. Biolog Václav Krištůfek se láskou ke včelám nakazil roku 1992 na Šumavě od zkušeného staršího včelaře. Přikrmit ji pomáhali i včelaři z Biologického centra. „Povídání o včelách mě tak okouzlilo, že jsem si koupil úly a když mi jednou naše laborantka volala, že máme na zahradě Biologického centra roj, oblékli jsme s manželkou kukly a rukavice a dojeli jsme si pro naše úplně první včely. A tak to začalo,“ vzpomíná biolog na své včelařské začátky.

Ilustrační fotoDneska se kromě o své vlastní včely stará i o výchovnou a vzdělávací včelnici Biologického centra v Branišovské ulici, která je umístěná v místní dendrologické zahradě. „Tam chováme výzkumná včelstva. Například teď jsme se zaměřili na využití řasy chlorea jako doplňkové krmivo pro včely. Obsahuje totiž hodně bílkovin a včely se k prášku z chlorey chovají jako by to byl pyl,“ vysvětlil entomolog úsilí vědců, kteří se snaží najít řešení současné situace. V přírodě je totiž s pylem problém, je ho nedostatek a není pestrý, protože v zemědělské krajině je pro včely pylová monodieta.

„Paradoxně ve městě to je pyl pestřejší než v krajině, to včelám vyhovuje. Monodieta jim nesvědčí na jejich zdraví a na odolnost,“ vysvětlil Václav Krištůfek. „Zkoumáme i dlouhověkost včel. Ze současné změny klimatu zažívají včely stres. Chemizace, velké množství úlů pohromadě i to je stresující. Nic z toho není přirozené. Zdravotní stav včel nyní není dobrý. Stres u nich způsobuje, že se jim zkracuje věk, kterého se dožijí. Původně se dožívaly letní včely 40 dnů, nyní je to o pět až šest dní v průměru méně,“ dodává.

O VČELY SE ČÍM DÁL VÍCE ZAJÍMAJÍ DĚTI A ŽENY

Václav Krištůfek sice pochází z vědeckého prostředí, rád věnuje svůj čas i úplným laikům a hlavně dětem. „Děti jsou úžasné. Mají zájem, hned všechno zkusí a hodně si pamatují,“ usmívá se pedagog. Studenti Gymnázia v Jírovcově ulici se dokonce zapojili do zkoumání vztahu včel a řas. Studenti z Katedry bioinformatiky z Jihočeské univerzity se snaží propojit svět včel a počítače. „Snažíme se zavést čidla do úlů, měřit vlhkost, teplotu a další parametry a sledovat tak život včel uvnitř úlu. Mládež je dneska hodně zaměřená na počítače, proto rád propojuji počítače a přírodu. Pohybujeme se na hranách vědních oborů entomologie a výpočetní technika. Mě to obohacuje a pro ně je to také skvělé,“ usmívá se člověk, který svoji práci miluje, i když už vkročil do důchodového věku.

Často slýcháme,že včely ubývají, ale není to prý pravda. „V Čechách máme nejvíc včelstev na kilometr čtvereční. Mám jich osm. Například Němci mají jen dvě včelstva na čtvereční kilometr. A máme i fantastickou produkci medu. V té jsme zcela soběstační. České včely vyprodukují za rok 10 tisíc tun medu,“ chválí Čechy coby včelařskou velmoc Václav Krištůfek. „Mám radost, že včelaří i čím dál více žen. Nyní je jich 40 procent. Vliv na to má skutečnost, že v dnešní době nemusí být včelař až tak řemeslně zdatný, protože si může většinu potřebných věcí koupit hotových. Zkrátka ženy nemusí stavět včelín. Často jsou včelařkami dámy podnikatelky, které včelařením relaxují od náročné práce. Celkově mají ženy lepší vztah ke zdravému životnímu stylu a k přírodě,“ popisuje nejnovější včelařské trendy entomolog.

Co nás tento táden ještě čeká v kavárně Deníku:
Ve středu 27. června ve stejný čas, tedy od 10 hodin si můžete přijít poslechnout nutriční terapeutku Zuzanu Arnoštovou. Přednášet bude o redukci hmotnosti po porodu.
Ve čtvrtek 28. června vám MUDr. Daniela Hanišová, kožní lékařka, od 15 hodin vysvětlí, co je to fotoprotekce. Řeč bude také o mateřských znaménkách či atopickém ekzému.
Týdenní program zakončí v pátek 29. června specialista na cévy MUDr. Tomáš Hauer z Cévního Centra, který online zodpoví dotazy čtenářů od 11 hodin.