Úplně nejmenší vesnička byla nejvíc bita. Takový je na Českobudějovicku výsledek nového systému přerozdělování daní, který právě venkovu sliboval pomoc. Zatímco všechny obce v okrese včetně krajské metropole si finančně polepší, Vlkov se dočká leda průvanu v kase. Od státu sem má letos přitéct o 92 tisíc méně než loni, což je zhruba čtvrtina ročního rozpočtu Vlkova.

Prozatím vesnička s pouhými 26 obyvateli vydrží s tím, co za poslední roky ušetřila, budoucnost je však velkým otazníkem. „Letos bychom to měli zvládnout, protože máme něco uspořeno, ale v budoucnu by to bylo horší," krčí rameny starosta Vlkova Václav Vondrášek s tím, že už obec nemá kde šetřit, ani když zapomene na plánované opravy budov či úpravu kanalizace.

Přitom nový systém rozpočtového určení daní měl původně pomoci zejména malým vesnicím s odlivem obyvatel. „Vliv samotné novely je jednoznačně pozitivní, obce budou mít o přibližně 11 až 12 miliard korun více," uvedl Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí.
V některých případech je to však zcela opačně.

S penězi bude muset letos bojovat dalších osmnáct jihočeských vesnic, mezi nimiž jsou například Přední Výtoň a Pohorská Ves na Českokrumlovsku, Paseky na Písecku, Borová Lada, Kvilda, Stožec či Nové Hutě na Prachaticku nebo Zadní Střítež a Hodětín na Táborsku.

Ostatní obce včetně jihočeské metropole by si měly finančně polepšit. Například další z nejmenších vesnic na Českobudějovicku, Závraty s 35 obyvateli, by měly získat o 50 tisíc korun víc. „Je to jen o trošku víc, do rozpočtu jsme to nepromítli," řekl starosta Závrat Tomáš Štícha s tím, že je to i otázka výběru daní a konečný výsledek se projeví až na konci roku.

To potvrzuje i Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí. „Odhadovat daňový výnos je velmi obtížné. Ministerstvo financí nemá křišťálovou kouli a vždy upozorňuje obce i veřejnost, že existují jasná rizika směrem dolů a odhadovaný výnos se nemusí naplnit," uvedl Haas.