Představil je v uplynulém týdnu přímo v Budějovicích na konferenci věnované tomuto ožehavého tématu.

Jak může Agentura pro sociální začleňování pomoci Českým Budějovicím?
Už v okamžiku, kdy se v létě začaly rozbíhat ty události na Máji, jsme hned kontaktovali vedení města s nabídkou našeho servisu. Znamená to pracovníka, který může být na místě, pomáhat porozumět situaci, analyzovat ji v kontextu sociálně vyloučených lokalit a nabídnout nějaké řešení. Hlavně moderaci s veřejností, mírnit negativní dopady událostí a nacházet kompromisní řešení. Vypracování analýzy město uvítalo.  Nabídku dlouhodobé spolupráce ale  nevyužilo. Představitelé radnice připravili řadu svých opatření, která mají výrazně  pomoci situaci řešit.

Kde je podle vašich zjištění na sídlišti Máj zakopaný pes, v čem tkví náš největší problém?
Jednoznačná odpověď  neexistuje. Nemyslím si, že České Budějovice jsou něčím výjimeč᠆né, že by třeba nějak výrazně špatně řešily soužití na sídlišti Máj. Řada věcí se sice nepovedla, jiné naopak fungují. Je to ale potřeba vyladit tak, aby tam lidé žili rádi a spokojeně a nepotřebovali  k řešení problémů neonacistické demonstrace.

Dá se říct, co bylo jejich živnou půdou?
Nejspíš zázemí, které umožnilo, aby se neonacistická akce mohla uchytit. Jsem přesvědčený, že ten spouštěcí mechanismus z léta mohl podobně odstartovat problém úplně kdekoli, v jakémkoli jiném městě.  Situace na sídlišti Máj a speciálně v ulici V. Volfa musela  být ale připravená k tomu, aby tam banální konflikt mohl způsobit nějaké nepokoje. Pro to, aby bylo možné spor mezi romskou rodinou a rodinou z majoritní populace zažehnat, nebylo zrovna ideální zázemí.
Leckoho překvapila intenzita následných nepokojů… Dobře víme, že řada neonacistů, lidí, kteří jdou označit jako extremisté a pravicoví radikálové, situaci využila. Ten konflikt interpretovala po svém, dosadila k němu celou řadu lží a mýtů a v rámci sociálních sítí pozvala do Budějovic extremisty, kterých se na první shromáždění sjelo 300. Tím pádem jakoby znásobili ten odpor nebo nenávistnou reakci části veřejnosti .

Našli jste při analýze také pozitiva? Co byste nejvíc vyzdvihl?
Mám velkou radost z aktivity Salesiánů, kteří do problémové lokality dokázali postupně nasměrovat svou kapacitu, hlavně terénní práci.  Druhá zásadní  akce, která už byla připravená před těmi nepokoji, bylo zaměstnání asistentů prevence kriminality. Letní akce jen urychlily jejich nasazení, mělo to být už dříve. Samozřejmě důležité jsou i prostředky na výstavbu zázemí pro volný čas  dětí a mládeže, seniory i maminky s dětmi, pro sociální služby. Střípky řešení tu rozhodně vidím.

Kde naopak máme rezervy?
Za hodně důležité považuji, aby se do spolupráce zapojily  orgány sociálně právní  ochrany dětí. Aby fungovala jejich  součinnost s neziskovými organizacemi,  s úřadem práce. Zejména mládeži by se mělo dostávat  podpory a pomoci i při kontaktu s trhem práce a se vzdělávacími institucemi.

Dá se nějak napomoci zaměstnanosti obyvatel sídliště?
Identifikovali jsme, že řada Romů ze sídliště pracuje, ale ve velmi nelukrativních pozicích, v krátkodobých a rizikových zaměstnáních. Chtělo by to zajistit mnohem více programů, které nabídnou možnost pracovat důstojněji. Mohou to být jednak veřejné služby a veřejně prospěšné práce, nabízí se ale i možnost využít sociální podnikání, které v řadě míst už  celkem dobře funguje. Pro velká města typu Českých Budějovic často navrhujeme zajištění institutu sociálních podmínek ve veřejných zakázkách. Spočívá v nabídce  nejčastěji deseti procent pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané a typicky to může směřovat do takovýchto lokalit. Programy zaměstnanosti  v Budějovicích  hodně chybí a jistě by hodně pomohly vedle již zmíněné  sociální práce.

Se zaměstnaností jde ruku v ruce i otázka potřebné kvalifikace.
Musí se řešit už problematika předškolní přípravy a vzdělávání dětí. Zjistili jsme, že do předškolní přípravy je zapojeno jen minimum romských dětí, oproti ostatní dětem nejsou  v mateřských školách. To  je  ale potřeba řešit ne v nějakých izolovaných skupinách, ale zapojením do kolektivu vrstevníků v mateřských školách. To jsou ta hlavní doporučení pro město, která nám vyplynula z analýzy. Jsme připraveni, kdykoli bude radnice chtít, poskytnout v těchto ohledech podporu.

Jak vůbec hodnotíte způsob, jakým se radnice k problému postavila?
Myslím, že ji asi nelze označit za radnici, která by tuto pro᠆blematiku setrvale řešila. Byť Budějovice komunitně plánují, musím kriticky říct, že nereflektují řadu zjištění včetně absolutního nedostatku sociálních služeb. Nicméně krizový management  tady zafungoval, radnice v krizovém momentu zapnula a snaží se problém řešit. I když bych si představoval,   že například setkání s veřejností bude připraveno líp směrem ke konstruktivnímu řešení. Řada těch faktorů,  o kterých jsem mluvil, na druhou stranu ukázala, že město problém nepřehlíží a bude ho chtít řešit, jenom možná ještě hledá adekvátní partnery. Já bych si přál, aby ke spolupráci pozvali  i nás, protože můžeme pomoci ten proces urychlit.