Již řadu let používá zajímavou formu výuky, kterou nazývá podle didaktických zásad J. A. Komenského Apodemií. Cestuje při tom se studenty i do cizích zemí. „Hlavním tématem je pro nás všechny zachycení příběhů obyčejných lidí a jejich ovlivňování dějinami dvacátého století, jako byly války, totalitní režimy, holocaust nebo revoluce," vysvětluje.

Pátrání po osudech lidí se odvíjí zpravidla ve dvou fázích – sbírání pramenů a vlastní cesta za příběhem. Klade důraz na iniciativu, samostatnost, důvěru ke studentům. „Sám se snažím být co nejvíce v pozadí a mým hlavním úkolem je zajišťovat tolik potřebné finance na cestování zeměmi, ve kterých se příběhy hrdinů odehrávají," popisuje Vladimír Kojan.

Dopisuje si s konzuláty v navštívených zemích i s místními školami a organizacemi, které se spolupodílejí na výsledcích studentského poznání. Poskytují ubytování i informace o kulturních zvycích a nabízí více, než je možné v tradiční výuce.

Od roku 2005 se snaží Vladimír Kojan představit svým studentům co nejvíce témat Apodemie. Zapojili se do projektu Židovského kulturního centra a vytvořili panel na téma Ilegální časopis židovské mládeže Klepy, který vycházel v Českých Budějovicích. „Inspiraci k této činnosti jsme získali z vyprávění pana Freundta, který se podílel na jeho tvorbě a jako jediný z redakční rady přežil holocaust," vzpomíná Vladimír Kojan. Panel pak putoval několik let Evropou a Amerikou.

O rok později skupinka studentů podnikla první cestu do Izraele, kde se mohli setkat 
s bývalými československými občany, kteří přežili holocaust. Jejich původní výpovědi gymnazisté zaznamenali 
a vydali ve sborníku.

V roce 2007 se Vladimír Kojan se studenty rozhodl vytvořit výstavu v ukrajinské Koločavě. „Téma života na bývalé Podkarpatské Rusi je nám velmi blízké, protože se zde nachází naše družební škola, se kterou děláme pravidelné výměny. Výstava byla na téma Nikola Šuhaj a četnictvo na Podkarpatské Rusi," vypráví pedagog. Studenti dokázali získat dostatek materiálu z Policejního muzea v Praze 
a vytvořili panely, které jsou dnes trvale umístěny v krčmě, kde byl Nikola Šuhaj vězněn.

V dalších letech vyrazili mladí lidé pod vedením Vladimíra Kojana například do rumunského Banátu, kde při akci Zpívání krajanům navštívili potomky Čechoslováků, kteří se zde v první polovině 20. století usadili.

Putování Sudetami

Veliký ohlas vzbudil před dvěma lety projekt Zapomenuté Sudety. „Spolu se studenty 
z gymnázia v německém Chamu jsme putovali Orlickými horami, odkud bylo po roce 1945 vystěhováno německé obyvatelstvo. Poslouchali jsme vypravování pamětníků i odborníků a podíleli se na opravě zchátralého kostela v již neexistující obci Vrchní Orlice," popisuje Vladimír Kojan.

I na letošní rok chystá nadšený cestovatel zajímavý program. Ve spolupráci s italskými historiky připravuje projekt na téma 1. světová válka 
v Dolomitech, při němž se chce poklonit padlým Jihočechům na válečných hřbitovech v Itálii. Pokračování se dočká i projekt Zapomenuté Sudety.

Článek o dalším oceněném učiteli, Karlu Štixovi, najdete zde:

Oceněný pedagog Karel Štix už od mládí zaskakoval za učitele v malotřídce