Kliknutím zvětšíteJe čtvrtek, půl jedné odpoledne, když vcházím do „očka“ v Budějovicích. Jeho provoz spustili v lednu v pavilonu T1 výstaviště. Fungovat má do konce července, kdoví ale, jak se celá situace vyvine.
Spolu se mnou se do útrob vyhřátého pavilonu noří senioři, kteří buď sami či s rodinnými příslušníky zaparkovali u nedalekého nákupního centra, nebo je před pavilon dovezl autobus speciální linky, jež pro tuto příležitost nechal zřídit Jihočeský kraj.
Do první skupiny patří Jaroslav Tesárek, který do Českých Budějovic dorazil ze Suchdola nad Lužnicí. „Měl jsem obavy, že to nenajdu, ale je to po cestě dobře značené,“ poukázal na jednu z nástrah, s níž si poradil.
Své první kroky v očkovacím centru směřuje k evidenci, kde jej paní v zelené vestě požádá o jméno a příjmení – to aby si ho odškrtla v seznamu. Každý senior je objednaný na konkrétní den a čas. „Tady máte dotazník, tam se posaďte, v klidu ho vyplňte a počkejte, až vás vyvolají,“ instruuje pana Tesárka a další příchozí dáma, která je i s přísedícím kolegou zaměstnancem budějovického výstaviště. „Na výstavišti máme na starost kulturní akce, teď se nic neděje, takže jsme rádi, že můžeme pomoci tady,“ shodují se.
To už ale pana Tesárka volají dámy, které pracují na magistrátu, s tím, že může přistoupit k registraci. Tady se na něj, ač schovaný za respirátorem a ochranným sklem, od stolu usmívá Petr Berkovský, který pracuje jako fyzik na onkologickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. „Mým úkolem je prohlédnout s pacienty vyplněný dotazník, v případě, že by v něm něco chybělo, tak to spolu doplníme. Pak se podíváme do systému, a když zjistíme nějaké nesrovnalosti, opravíme to,“ popisuje Petr Berkovský svou práci. Nesrovnalostmi má na mysli třeba změnu trvalého bydliště nebo příjmení. „To byste se divila, kolik lidí se od registrace stihne vzít nebo přestěhovat,“ usmívá se.
Dodává, že následně formuláře orazítkuje a buď pacienta pošle přímo do očkovacího boxu, nebo na konzultaci s lékařem. „To v případě, že pacient prodělal například koronavirus, je na nějakou látku alergický nebo bere léky na ředění krve,“ přibližuje Petr Berkovský. Od něj se také dovídám, že pacienti, kteří si sem jdou pro druhou dávku vakcíny, mohou posléze požádat o certifikát o absolvování očkování, který vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.
Fungující zázemí
Tady se naše kroky se 77letým Jaroslavem Tesárkem rozcházejí. On míří do očkovacího boxu, já za lékařkou. Čas si na mě udělala Kateřina Hebíková, která v budějovické nemocnici pracuje na gynekologickém oddělení. „Je to změna. Když k vám přijde na gynekologii pacientka s obtížemi, ten záběr je mnohem širší, musíte myslet na mnoho věcí. Tady se zaměřujeme na konkrétní potíže, které by mohly očkování zabránit,“ vysvětluje sympatická lékařka. Už musela nějaké pacienty poslat domů? „Ano, ale těch lidí je málo, je to v jednotkách. Jsou to vesměs pacienti, kteří berou antibiotika na nějakou jinou nemoc, nebo byli v předchozích čtrnácti dnech očkováni, takže už je jejich organismus zatížený,“ uvedla Kateřina Hebíková s tím, že tyto lidi zde automaticky přeobjednávají na jiný den.
Na co dát pozor
K očkování je třeba registrovat se na stránkách ministerstva zdravotnictví (https://registrace.mzcr.cz/).
Po vyplnění formuláře přijde PIN, který je třeba zadat do systému, aby byla registrace potvrzená.
Pak je třeba vyčkat na druhý PIN, kterým se objednáte již do konkrétního očkovacího centra na konkrétní den i čas.
Nepanikařte, když PIN2 nedorazí v průběhu chvíle, ani další dny. Vše je odvislé od počtu vakcín, které přijdou do kraje. Na základě toho se teprve zvou lidi k očkování.Prioritou je věk.
Při výběru prvního termínu je generován den a čas, kdy dojde k aplikaci druhé dávky.
Nemá cenu chodit do center dřív, k očkování dochází podle časového harmonogramu.
Žádné volné vakcíny nezbývají. Každá vakcína má už dopředu svého majitele.
V případě, že vše shledá v pořádku, změří pacientovi pro jistotu ještě teplotu, v případě nutnosti i tlak a přistoupí k samotnému očkování. „Pacient se vysvleče, ukáže rameno, sestřička si vybere místo vpichu, dělá se to do svalu, a pak pacientovi aplikuje žádná celá tři mililitru vakcíny. My očkujeme Pfizerem, Modernou nebo AstraZenecou,“ uvedla. Zatím zde očkují od pondělí do pátku v průměru čtyři sta osob denně, kapacitu jsou schopni navýšit. „Myslím, že se tu povedlo vytvořit opravdu fungující zázemí,“ řekla mi na závěr Kateřina Hebíková a já přecházím do poslední místnosti. Tou je čekárna, kde již naočkovaní pacienti musí strávit třicet minut kvůli případným nežádoucím účinkům. K dispozici tu mají časopisy, denní tisk i občerstvení. Tady se znovu setkávám s panem Tesárkem. „Bylo to v pohodě, normální očkování,“ říká mi. Na otázku, jestli o očkování nějak pochyboval, odpověděl: „Neváhal jsem v žádném případě, protože člověk nikdy neví, kdy ho to může postihnout. Mají to tu dobře zorganizované. Sám jsem byl překvapený, že to jde na čas. Frčí to rychle,“ říká mi a já se s ním s přáním setkání se někdy za jiných okolností loučím.
U východu se ještě otočím za dvojicí seniorů, kteří zkouší odejít dřív. „To nejde, nejste tu ještě ani pět minut,“ usazuje dvojici seniorských „hříšníků“ paní u přepážky. Na papíře o absolvování mají totiž také razítko s časem, kdy byli naočkováni.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
