"Okamžitě se začalo se stavbou vodovodního vedení. Nejvyšší prioritu v začátku hašení měla ochrana přilehlých sousedních budov, kromě jiného hasičárny a obecního úřadu. Jen díky rychlému zásahu mohlo být přenosu plamenů zabráněno," napsaly OÖN. Už před tímto velkým požárem se v regionu množily místní otevřené ohně. Z toho důvodu poprosili minulé pondělí zemědělce z okolí, aby naplnili své kalové cisterny vodou a v případě požáru bylo pro ni kam sáhnout. Jak se ukázalo, bylo to šťastné rozhodnutí, pokračuje deník. Podle velitele zásahu Lukase Schaubergera to výrazně přispělo k úspěchu zásahu. Občané také byli požádáni během hašení nečerpat vodu.
"Velkou výzvou byla pro zasahující evakuace 25 krav ze stáje. Jedna z nich požár nepřežila a musela být pro svá zranění na místě utracena. V noci na neděli drželi střídavě službu členové tří jednotek, aby zabraňovali vzněcování stále žhavých balíků sena. Od šesti hodin začaly vyklízecí práce. Doutnající zbytky odváželo pět nákladních aut k dohašení v odpadkové jámě," pokračuje Schauberger v OÖN s poděkováním "všem kamarádům hasičům za rychlé jednání a veškerému obyvatelstvu za velkou podporu".
Lioni měli opět hosty
Týden poznávala pestrá skupina mladých hostů z Indonésie, Itálie, Polska, Turecka a Španělska Horní Rakousy, jejich lidi a zvláštnosti Mühlviertelu. Se stejně mladými dětmi hostitelských rodin navštívili stanovou slavnost v Arnreitu, budíček ve St. Stephanu-Afieslu, putovali na Třístoličník a ochladili se koupelí ve Velkém Mühlu. "Obzvláštní špás byl pro ně výlet do bikeparku na Lipno, spojený s pozoruhodným sjezdem na koloběžkách," popisují OÖN.
"Lion" Harald Dobersberger, který s manželkou Andreou organizuje výměnu mládeže už patnáct let, je přesvědčen o užitečnosti této akce. "Hosté se učí poznávat naši kulturu a náš způsob života. Naopak naši mladí poznají mnoho zvláštností jiných zemí. Vznikají hluboká přátelství, někdy i na celý život. Pro nás je výměna také mírovým projektem," říká v OÖN.
Mezinárodní přátelství.
Dosud umožnili pobyt v Horních Rakousích asi 85 mladým. Naopak jen letos vychutnalo pobyt v cizině sedm mladistvých z této země. Zdroj: DK
Bál kuchařek v Mnichově
V Anglické zahradě v Mnichově měli dnes, v neděli 16. července, opět historický bál domácího služebnictva, tzv. "kocherln".
Jeho tradice vychází z 19. století. Tehdy se za pěkného počasí "kolem Čínské věže" setkávalo v neděli brzy po ránu služebnictvo k tanci. Ke 200. výročí Anglických zahrad v roce 1989 byl zvyk obnoven a od té doby se vyvinul v kulturní událost pořádanou každou třetí neděli v červenci. K tanci se tu hraje od šesti hodin ráno. Loni příležitosti využilo po dvou letech cowidové přestávky na 10 000 lidí, mnoho v krojích či historických uniformách. Hráli jim k tomu Dolnobavorský štamtyš, skupina. která hraje ve dvou, ve třech nebo v deseti, a Rengschburga Musikantenstammtisch, který prý hraje "volně" a bez not…

Podávala se jídla a la carte, například "nejlepší volské maso, originální volská omáčka na pečení, křupavá zelenina, čerstvě upečené rohlíky", nebo salát od partnerských řezníků s klobásou vyrobenou ze slaměných prasat (rozuměj chovaných na slámě).
A jak to dopadlo? Nevíme, my tam nebyli…
Rekordní Člověče, nezlob se…
Město Amberg nabídlo více než 2000 lidí, že mohou hrát asi dvě a půl hodiny dlouho stolní hru Člověče, nezlob se. Přišlo jich 2117, čímž překonali dosavadní světový rekord 2009 účastníků z loňska, který vytvořil FC Thüringen Weida.
Amberg je na rekord v této hravé disciplíně zatížen. V létě 2017 taky hrálo na náměstí současně půl hodiny dlouho 1692 lidí. Na čtyři roky patřil titul městu, ve kterém se objevitel této hry, Josef Friedrich Schmidt, v roce 1871 narodil. V městském muzeu je výstava o historii této hry. Pak rekord překonal FC Thüringen Weida.
Jeden ze světových rekordmanů.
Nyní jej Amberg získal zpět se 2117 účastníky. Zmobilizoval pro to celé město, nejstarší hráčce bylo 94 let. Mnoho hráčů se snažilo ve vedru urvat svůj stůl ve stínu, jak je zjevné na našem snímku ze zdroje DK.
Gorilák Assumbo má 50 let
Od roku 1999 žije jubilant v zoo Rostock. Ke kulatinám dostal od ošetřovatelů dort. Ředitelka Antje Angeliová poznamenala, že 50 let je pro gorily pozoruhodným věkem - v přírodě bez lékařské péče a speciální výživy se dožívají asi 35 až 40 let. «Jsme velmi rádi, že se Assumbovi zdravotně velmi daří. Váží aktuálně 165 kilogramů a žere velmi dobře," říká.
Gorilák má půl století!
Narodil se v roce 1973 v zoo v Jersey Islandu a byl odchován z láhve. Po mezizastávce v Praze přišel v roce 1999 do Rostocku, kde pro něho zřídili roku 2012 speciální Darwineum. Zdroj: DK