V 19. století žili obyvatelé Šumavy z toho, co dala chudá půda, ale bylo pro ně zajímavé i pašování. Ve Vídni o situaci věděli a v problémové oblasti kolem Schwarzenbergu postupně instalovali kasárny. Personál se rekrutoval z místních obyvatel a ostatní jej nenáviděli - většina z nich se živila "černotou", píše autor. Pokud si některá dívka s "finančákem" zatančila, domácí chlapci ji promptně "mobovali".

Do této doby padá také tajuplný příběh, který Ignaz Märzinger rešeršoval pro svůj spolek.

Ztratila se matka čtyř dětí

V roce 1905 zmizela beze stopy dcera hostinského 33letá Maria Weißenbergerová z Kollerschlagu. Zanechala čtyři děti od dvou do devíti let a 56letého manžela, který byl finančákem. „Myslelo se, že snad na rozsáhlé Šumavě zabloudila při sbírání borůvek, nebo že utonula v Plešném jezeře," vypráví Märzinger. Její ostatky či oděv se přes intenzivní hledání nikdy nenašly.

Rodina Weißenbergerových v roce 1905 už v Oberschwarzenbergu nebydlela, jak vyplynulo z křestních listů jejích posledních dvou dětí. Frida (1902) a Leopoldine (1904) se narodily v Hinterangeru. Josef Weißenberger v roce 1908 zdědil stavení v Kollerschlagu č. 28. Jeho jediný syn stejného jména navštěvoval lidovou školu v Horní Plané. Přes týden bydlel u místní rodiny, každý víkend pochodoval šest hodin k otci v Kollerschlagu. Ten zůstal až do úmrtí v roce 1933 sám. Marii, nejstarší ze čtyř sester, se podařilo v 16 letech vycestovat se skupinou dřevorubců do Kanady, kde už zůstala.

Šli za vzděláním

Syn Josef po škole v Horní Plané navštěvoval akademii vzdělávání učitelů v Linci. Nakonec působil na škole ve Frankenmarktu jako ředitel. Obec mu propůjčila čestné občanství a po smrti mu zřídila čestný hrob na místním hřbitově.

Jeho synové Guntram a Josef studovali architekturu. Guntram Weißenberger založil ve Philadelphii „Westover Companie“, dnes bohatý stavební podnik. Srdcem ale zůstal Frankenmarkter a získal, stejně jako jeho otec, tamní čestné občanství. Své memoáry vydal s názvem "Mé město, život stavebního podnikatele". Staly se v Americe bestsellerem.

Jeho bratr Josef založil s kolegou ze studií renomovanou architektonickou kancelář Weißenberger & Ratschenberger v Hofu u Salcburku. Dnes 90letý žije stále s rodinou v Salcburku. Udržuje úzký kontakt ke svým příbuzným v Horním Mühlviertlu, ačkoliv se narodil a vyrostl ve Frankenmarktu. "Nedává mu klid ani záhadné zmizení jeho babičky v roce 1905. Protože nemá žádný hrob, rozhodl se zřídit jí pamětní místo na Šumavě. Vybral je u Plešného jezera, to ale odmítly české úřady. Nakonec našel na stezce na Plechý místo nazývané U zmrzlé ženy a dostal povolení postavit tu železný kříž. Na tabuli je nápis: Na památku Marie Weißenbergerové z Kollerschlagu, nar. 1872, rozené Leitnerové, která zahynula1905.“

Na pamětním místě v roce 2013 jsou zleva Eduard Leitner, lesák Lindorfer, Heinrich Leitner, Josef Weißenberger, Martha Leitnerová, Gudrun Weißenbergerová. Zdroj: OÖN

V Linci bude balkon míru

Balkon Staré radnice v Linci je historicky zatížený, protože z něj v březnu 1938 řečnil o anšlusu Adolf Hitler. Pováleční starostové proto pečlivě dbali o to, aby se na něj nevstupovalo. Nyní strana Neos vyvolala proces "předělání" jeho významu. Má být jako symbol míru vnesen do mírového prohlášení města, jeho historie vysvětlena na webu a téma zahrnuto do turistického průvodce. Předseda zastupitelské frakce Neos Georg Redlhammer řekl, že označení balkonu informativní tabulkou by podle nich nestačilo. Jeho stavební adaptace zase nepřichází podle památkářů v úvahu. Má se jednat o souhrnou politicko-vzdělávací formu vzpomínání.

close Balkon se smutným dědictvím… info Zdroj: OÖN zoom_in Balkon se smutným dědictvím…

Plán jednomyslně odsouhlasil výbor pro ekonomiku, inovaci a ústavnost, a obecní rada jej projedná na příštím zasedání.

Soud "odklonil" ublížení dvouměsíčnímu chlapci

Vídeňský zemský soud vyřídil odklonem trestní stíhání rodičů, kterým bylo úředně odebráno dítě, jemuž způsobili zranění.

Syn 27letého prodavače a 21leté hotelové recepční se narodil loni v srpnu. Když mu byly dva měsíce, vyklouzl z rukou otce, který ho vynášel z vany. Zlomil si při tom čtyři žebra. "Je to moc aktivní dítě, moc se vrtí," vysvětloval táta soudu. Slyšel prý jen malou, tlumenou ránu, když synek narazil při pádu na okraj vany. Jít s ním k lékaři ho nenapadlo - vlastně se prý docela normálně uklidnil.

Tři dny nato ho otec posadil do dětského houpátka, protože musel naléhavě na toaletu - asi prý něco špatného snědl. Zapomněl chlapce v houpačce přikurtovat a zařízení nastavil na nejvyšší rychlost. Za pár minut uslyšel tlumený zvuk a výkřik - syn z houpátka, které se převrátilo, vypadl. Utrpěl zhmoždění lebky a hematomy na hlavě a ve tváři.

Matka nebyla při obou případech doma, ale stejně jako její partner nevolala lékaře, ačkoliv podle znalce musela zranění dítěte vidět. Vysvětlovala, že jí sestra a známí odrazovali od návštěvy doktora, obávali se, že by jí úřady mohly synka odebrat.

Když se dítě koncem října konečně dostalo do nemocnice, zjistili na něm vedle zlomených žeber a zranění hlavy ještě starší úrazy. Rodiče byli stíháni pro podezření ze špatného zacházení. Dětský lékař došel k závěru, že chlapci byly v každém případě způsobeny bolesti a v důsledku psychosomatická porucha se zastavením růstu.

Strany se shodly na diverzi - rodiče se musejí podrobit psychoterapii. Pokud se tři roky nedopustí ničeho trestného, bude jejich stíhání zastaveno. "Kdy dostanou dítě zpátky do péče, zůstává otevřeno. Momentálně je v péči příbuzných," uzavřely OÖN.