Linecký list OÖN oživil vzpomínku velkým článkem o Marii Langthalerové ze Schwertbergu, které v sobotu v poledne předal ruský velvyslanec Dmitrij Ljubinskij Řád Za statečnost ruské federace in memoriam. Převzala jej její dcera Anna Hacklová (90).

Paní Langthalerová, která zemřela v roce 1975, ukrývala v posledních měsících války na statku rodiny ve Windenu sovětské vězně Mihaila Rybtschinkého a Nikolaje Zemkalo, kteří uprchli z tábora.

“Hrdinský čin vaší matky a celé vaší rodiny zůstává navždy symbolem odvahy a milosrdenství,” řekl Lubinskij při předávání vyznamenání v bývalém bloku 20 dnešního památníku Mauthausenu, “bloku smrti”, z něhož oba důstojníci v noci 2.února 1945 spolu s asi 500 dalšími sovětskými válečnými zajatci uprchli. Následoval takzvaný “mühlviertelský lov zajíců”, na kterém se podílelo i civilní obyvatelstvo. “Jen málo rodin pomáhalo tím, že přede dveře uložilo prádlo a brambory, nebo dokonce jako Langthalerovi uprchlíky ukryli, ačkoliv to bylo přísně zakázáno,” popisuje list.

Poděkování a pocta

Jejich čin uctil Vladimír Putin tím, že 29. března diplom osobně podepsal. Ocenil jej i velvyslanec: “Když Maria a Johann Langthalerovi poskytli uprchlíkům útočiště ve svém domě a skrývali vyhladovělé a zraněné vojáky 92 dnů, živili je a ošetřovali, riskovali svou budoucnost a životy. Právě takové osobnosti jsou pro nás majáky a idoly k následování,” řekl.

V rozhovoru pro OÖN ocenil i činnost Anny Hacklové, které tehdy bylo třináct let a nyní už 25 roků objíždí školy v Horních Rakousích, aby dětem příběh své matky vyprávěla. Je poslední z osmi dětí rodiny. “Především pro mladé je obzvlášť důležité mluvit s nimi o těchto neuvěřitelných událostech, o jejich hrdinech. Čas uplyne, přijdou nové generace, ale tehdejší činy nesmí v naší paměti vyblednout,” uvedl.

List připomněl, že udělený řád je jedním z nejvyšších ruských vyznamenání. “K uctění Marie Langthalerové oficiálním Rakouskem ovšem dosud nedošlo,” uvedly OÖN. Jen jedna ulice v domovské obci nese několik týdnů její jméno.

Dcera paní Marie přebírá řád od ruského velvyslance.Dcera paní Marie přebírá řád od ruského velvyslance.Zdroj: Deník/OÖN

Na snímku Dmitrij Ljubinskij předává řád Anně Hackloví. Foto: Deník/OÖN/MKÖ/Philipp

Příběh statečnosti

List se vrací k činu rodiny. “Mohlo to tehdy dopadnout jinak. SS mohla uprchlíky najít, někdo je mohl prozradit, a pravděpodobně pak by na ně čekala smrt, možná i na celou rodinu, která je skrývala. Jako zázrakem se to nestalo…”

Proč to Langthalerovi riskovali? Paní Maria to vysvětlovala křesťanskou povinností pomáhat lidem v nouzi. “Pánbůh je tady pro celý svět, nejen pro Němce,” říkala.

Druhým důvodem byl osud její rodiny za první světové války. Otec jim zemřel, bratry odvedli na vojnu, matka byla nemocná, Maria musela provozovat statek. V roce 1920 se vdala za vdovce Johanna Langthalera, který už měl čtyři děti.

Třetím důvodem bylo, že rodina měla pět synů ve druhé válce. Jak vzpomíná Anna Hacklová, každý den šel někdo z nich do kostela modlit se za to, aby se vrátili zdraví domů. Což se také stalo.

“Jinak to bylo v rodině, jejíhož syna zachránili,” pokračují OÖN. Varvara Efremonová měla ve válce osm synů. Jen jeden se po ní vrátil - Nikolaj Cemkalo, jeden z těch uprchlíků z koncentráku, kteří přežili ,lov zajíců´. Přesnější zprávy jsou o osmi přeživších. Podle zpráv SS se nenašlo 19 ze 500 uprchlíků.

Paní Marii o jejich pronásledování vyprávěl syn, který kvůli vadě oka nešel do války a musel se “honu uprchlíků” účastnit. Jak matka v roce 1973 řekla vlastivědci Peteru Kammerstätterovi, na základě synova líčení krutostí se rozhodla pomoci, kdyby u nich někdo zaklepal - pomyslela si, že by se jejím dětem mohlo stát v cizí zemi totéž co ruským zajatcům u nich. “Kdyby přišli k nám, nenechám je zabít,” řekla.

Snad pět minut po rozhodnutí ji “pánbůh vzal za slovo”, někdo tiše zaklepal. Šla ke dveřím, a tam stála postava… Vysvětloval, že prý je tlumočník z Lince, ale ona už věděla, o co jde. Vzala ho za paži, cítila jen ty kosti, a vedla ho dál. Byl to Michail, důstojník z Ukrajiny, který při svém židovském původu mohl lámanou němčinou něco Marii Langthalerové říci, aniž by prozradil, je je na útěku…

Druhý den byla neděle a rodiče s Annou šli do kostela. Potkali skupinu SS, která mířila do Windenu. U nich doma ještě leželo nádobí v seníku… Matka s Annou se tedy rychle vrátily a se sestrou Marií stopy po občerstvení běženců zakryly slámou. Byl zázrak, že psi nic nevyčuchali… Druhý den přišli pátrači znovu. Hledaní byli schováni na půdě. Dole v jizbě servírovala matka skupině svačinku, aby ji zdržela. Podařilo se…

S přibývajícími týdny polevovala také obezřetnost rodiny, Michail a Nikolaj na statku pomáhali. Jednoho dne je zpozoroval soused při řezání dřeva. Když se ptal, kdo to je, řekly, že je neznají, že je poslal otec z lomu, kde dozoroval práci…

Po válce zůstali oba muži ještě měsíc ve Schwertbergu. Pak sepsali dopis, ve kterém všechno vylíčili, a odešli do filtračního tábora ve Zwettlu. Jejich stopa se rodině ztratila.

V roce 1962 odhalovali v Mauthausenu památník generála Karbyševa, vyhotovený Aloisem Langthalerem, bratrem Anna Hacklové. Ten při kontaktu s pracovníky sovětského velvyslanectví vyprávěl o záchranné akci a ukázal jim dopis důstojníků s popisem události. Oba byli rychle vypátráni a v roce 1964 došlo k setkání v rámci oslav osvobození Mauthausenu.

Z návštěvy na Ukrajině.Z návštěvy na Ukrajině.Zdroj: Deník/OÖN/privat

V roce 1967 byla paní Maria pozvána na Ukrajinu, kde poznala matku Nikolaje, jediného, který z jejích synů válku přežil. Zemřel v říjnu 2002, Michail Rybtschinskij v únoru 2008. Na privátním snímku ze setkání na Ukrajině je vedle Marie Langthalerové matka Nikolaje (v bílém šátku).

Hitler “řečnil” v Mauthausenu

Policie rozpustila v pátek ve 14 hodin ohlášenou demonstraci odpůrců proticovidových opatření v Mauthausenu, protože organizátor stojící na přívěsu pod izraelskou vlajkou, očividně v souvislosti s aktuálními událostmi v židovském státě, pustil nahrávku Hitlerova projevu, píší OÖN. Videomateriál zveřejněný na sociálních sítích policie má a případ šetří. Shromáždění se mělo původně konat přímo před památníkem, ale po odřeknutí bylo přesunuto k silnici B3. Nejdříve jedna z aktivistek srovnala “vytěsňování” lidí, kteří nechtějí nosit roušky, s třicátými lety, pak pořadatel, bývalý podnikatel v autobusové dopravě, Hitlerovu řeč z listopadu 1933 v Berlíně… 

Pouštěl Hitlerův projev…Pouštěl Hitlerův projev…Zdroj: Deník/Screenshot Twitter

Také Německo je na nohou

Po násilnostech při protestech proti Izraeli ohlásil německý ministr vnitra Horst Seehofer tvrdý postup proti jakékoliv formě antisemitismu, napsala PNP. “Nebudeme tolerovat, když na německé půdě hoří izraelské vlajky a jsou napadána židovská zařízení,” řekl. “Kdo šíří antisemitskou nenávist, pocítí tvrdost právního státu.”

Vzhledem k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas vyšly v sobotu v německých městech tisíce lidí do ulic, aby demonstrovaly solidaritu s Palestinci. Při více akcích došlo k výtržnostem. V Berlíně demonstranti zaútočili na policisty a házeli po nich kameny, láhve a dělbuchy. Policie odpovídala pepřovými spreji.

Také v Mannheimu při rozpouštění propalestinského shromáždění byla policie “kamenována”. Čtyři strážci pořádku byli lehce zraněni. Jednoho z demonstrantů policie zadržela při pokusu zapálit izraelskou vlajku, jako tomu bylo dny předtím ve více německých městech.

Šéfka SPD Saskia Eskenová požaduje, aby se stát postaral o bezpečnost Židů v Německu. “Právě vzhledem k naší minulosti jsou protižidovská a protisemitská hesla absolutně neakceptovatelná,” řekla. "Nenecháme si zpochybňovat pravicovými a náboženskými fanatiky výdobytky naší otevřené, pestré a svobodné společnosti.”

Návrat mořského orla

Šest let starý orel východní, známý též pod názvy orel kamčatský, bělokřídlý nebo Stellerův, který 12. dubna uletěl ze sokolství Bergisch Land v Remscheidu (Sev. Porýní-Vestfálsko), podle chovatelů pravděpodobně po napadání vranami. Na cestě si “Grobi” odštípl poznávací prsten na pařátu, pátrali tedy po něm přes facebook. Nalezli ho asi tisíc kilometrů odtud strážci maďarského národního parku Örség. Podle chovatelky Caroly Schossowé trasu přeletěl pravděpodobně s využitím termiky, která byla v tu dobu velmi příhodná. V parku nalákali vyhladovělého ptáka na drůbeží “svačinku”, odchytli ho a předali zoo v Budapešti. Odtud jej odborná firma přepravila ve speciální transportní bedně domů.

Orla vrátili v bedničce.Orla vrátili v bedničce.Zdroj: Deník/WDR

Před rokem z Remscheidu uletěl už jednou. Tehdy ho našli po devíti dnech, poznamenává PNP. Na snímku je “výletník” se Schossowou. Foto: Deník/Kölner Stadt-Anzeiger