Dražen bude od 31. srpna do 14. září v New Yorku. Dianou nošený originál dostal výrobce od Buckinghamského paláce po několika týdnech zpátky kvůli poškození s prosbou o opravdu nebo náhradu. Diana pak dostala nový.
Kde se svetřík nachází, nebylo dlouho známo, až se jednou objevil na půdě. "Pořád ještě má nádech Dianiny lidskosti a odvahy, šarmu a jejího dobrého oka pro módu," řekla Cynthia Houltonová, u Sotheby's příslušná pro módu a doplňky.
Odcizena!
Příležitost dělá zloděje, řekli by možná Češi k tomuto snímku, jak racek krade rybu z tlamy tuleně v jejich stanici ve Friedrichskoogu… Zdroj: DK
Dílna starého ševce jde do Zambie
Když před osmi lety zemřel švec Friedrich Näpflein v Solnhofenu, nevěděli dědicové, co počít se starým zařízením. Vyhodit je do sběráku by jim nedovolilo srdce, tak se zeptali na šrotišti v Dollnsteinu, zda by neměli zájem o ševcovskou dílnu pro své muzeum. Měli, ale vystavována nebyla, protože byla napadena červotočem a oni se báli jeho rozšíření. Tak dílna skončila v obecní garáži.
Od své matky se o ní dozvěděl Frederik Hornung z Obereichstättu, zakladatel dílny „ZamBam Sports“, která v Zambii vyrábí z bambusu holenní chrániče. Rozvojový projekt podporuje Univerzita v Augsburgu. Účelem je dát lidem práci do budoucna, aby v zemi zůstali. Hornung se nyní snaží naučit lidi v Zambii ševcovině, aby mohli bezbytné boty sami produkovat a opravovat. Země je podle Hornunga secondhand bot, použité boty, které se sem dovážejí v kontejnerech, jsou tu vysoce ceněné, ale často také musejí být opravovány, k čemuž chybějí kvalifikované pracovní síly.
To se snaží vyřešit projekt „ZamBam Shoes.“ Místní švec tady učí mladé vzdělat nástupce v tomto řemesle. Samozřejmě chybí jim všechno, také odpovídající šicí stroje.
"Pro co u nás nenajde účel, ani k vystavování, je v Zambii vysoce ceněno," píše DK. Tak také půjde kompletní stará ševcovská dílna z Dollnsteinu do této země.
Nadšen tím byl starosta Wolfgang Roßkopf, dědicové původního majitele také neměli výhrad a souhlasili i potenciální dědicové nového vlastníka. Kompletní dílna tak bude naložena na loď a odpluje do Afriky. Souřasně s ní pojede také deset tun podrážek, které firma dostala od podniku z Creußenu. S nimi budou ve vzdělávací dílně v Zambii vyráběny boty a z místa prodávány. Z výnosu budou vytvořena další školní místa.
Kdo by chtěl projekt finančně podpořit, najde informace na https://www.startnext.com/zambam-shoes, uzavírá DK.
Snímek je z předávání staré dílny Friedricha Näpfleina pro projekt „ZamBam Shoes“ Frederika Hornunga (vpravo). Zdroj: DK
Čečenec vs. Bělorus
Osmnáct let odnětí svobody a umístění do terapeutického centra uložil soud ve Štýrském Hradci 56letému Čečenci za vraždu. Loni v červenci v tamních veřejných zahradách bodl přesnídávkovým nožem u stánku s občerstvením do horní části těla. Poškozený zemřel měsíc nato v nemocnici.
Jak napsal Volksblatt, obžalovaný trval celý proces na tom, že jednal v sebeobraně. Poškozený ho prý bezdůvodně napadl židlí a když vstal, chopil jinou a hodil ji jeho směrem. On tedy sebral nůž ze stolu a chtěl soupeře zastavit. Ten "pod nožem" klopýtl a rána zasáhla srdce. Zraněný ještě udělat několik kroků a pak se zhroutil. Lékař záchranky ještě na místě otevřel jeho hrudník, aby zastavil krvácení. Nouzová operace mu zachránila život, ale přišly komplikace, došlo k amputacím končetin a v plicích se objevily plísně. Oběť zemřela 33 dnů po zranění.
Obžalovaný avizoval, že "teď chce říci pravdu", ale moc se neodlišil od první výpovědi. Přiznával, že bodl, ale nemyslel si, že nůž projde tak hluboko. Chtěl prý jen, aby ho napadený přestal mlátit. "Nejsem žádný vrah," řekl v posledním slově.
"Klopýtnutí na nůž" absolutně vyloučil soudní znalec, podle kterého šlo o cílené bodné zranění. Že obviněný konzumoval alkohol a drogy, bylo mimo diskusi. Psychiatr u něho zjistil kombinovanou poruchu osobnosti a malou kontrolu impulsů. S ovlivněním návykovými látkami středního stupně došlo u posuzovaného ke zmenšené rozpoznávací schopnosti. Znalec naléhavě doporučoval jeho umístění do forenzně-terapeutického centra, protože by s velkou pravděpodobností v krátké budoucnosti spáchal znovu těžké zločiny.
Senát rozhodl hlasy 8:0, že šlo o vraždu, a uložil za ni nepravomocně 18 let.
Zaneřáděná dálnice…
Více než 7900 tun odpadu posbírala dálniční společnost Asfinag loni kolem rakouských dálnic. Množství tedy zůstalo skoro stejné jako předtím. K úbytku o asi pět procent došlo v Dolních a Horních Rakousích aa Štýrsku, naopak v Tyrolích přibylo odpadu asi 13 procent. Absolutně nejvíc nepořádku posbírali v Dolních Rakousích - 1833 tun.
Chřestu a jahod se urodilo víc
Bavorští pěstitelé sklidili letos víc chřestu a jahod. U jahod se předběžně odhaduje, že jich bude kolem 11 000 tun, asi o 11 % víc než loni. Sezona chřestu už skončila - bylo jej sklizeno 11 700 tun, o 8,5 % víc než v minulém roce. V dlouhodobém srovnání bylo jahod o 2,6 %, chřestu dokonce o 15,5 % méně kvůli mokrému jaru a suchu v dalším období.
Pochytali zloděje zlatého pokladu
V noci na 22. listopad 2022 vnikli neznámí pachatelé do Keltského římského muzea v Manchingu a odcizili mj. 483 keltských zlatých mincí z doby asi 100 let před naším letopočtem. Materiální hodnota pokladu o váze 3,7 kilogramu byla odhadnuta na čtvrt milionu eur, "obchodní cena" šla do milionů. Mince vykopané v roce 1999 v Manchingu byly největším keltským nálezem zlata v minulém století.
Zvláštní skupina «Oppidum» bavorské kriminálky po něm a pachatelích našla devět měsíců poté stopu vedoucí do Mecklenburska-Předpomořanska. Při domovních prohlídkách kolem Schwerinu, v Halle a dalších místech nařízených zastupitelstvím Ingolstadt zatkla čtyři důvodně podezřelé z tohoto činu ve věku 42-50 let. Vedla k nim stopa dovozená z DNA nalezené na nářadí použitém při vloupání. Policie našla po činu v rybníku blízko muzea páčidla, pákové nůžky, rozbrusku a rátiovou anténu. Stopa na nářadí byla shodná se stopami dalších vloupaček a vedla k muži ze Schwerinu. Přes něho pátrači našli další tři. Jeden měl u sebe v plastovém sáčku zlaté svitky, jehož složení prozrazuje, že pocházejí z nálezu. Celkem jich je osmnáct, každý "sešmolcovaný" ze čtyř mincí…
Část muzea, kde býval poklad prezentován, je dodnes uzavřena. Vedoucí muzea Tobias Esch chce v každém případě nález znovu ukazovat na stejném místě. Odmítá při tom vystavování replik. Kdyby měl být poklad uložen do trezoru a zpřístupňován jen vědcům nebo politikům, nebylo by to podle něho dobrým řešením. Kdyby nevystavovali originály, které mají svou auru, likvidovali by svou samotnou instituci. Ocitli by se znovu v dobách knížecích sbírek 19. století, to nemůže být, řekl.
Pachatelé, mezi nimi technik dálkového spojení a vedoucí supermarketu, začínali vždy vypnutím poplachové techniky. Nosili vždy stejná páčidla, batohy a černé overaly. Opticky z nich vyčníval spolupachatel vysoký přes 190 centimetrů…