Podle místního historika Jana Schinka stával i tehdy často před radnicí vánoční strom. „Politické a územní orgány sice adventní čas nijak nepropagovaly, ale tiše souhlasily 
s tím, jak probíhal bez nařizování a usnesení," glosoval předrevoluční podobu adventu Jan Schinko.

„Obchodní podniky měly totiž v předvánočním čase největší tržby, tudíž největší zisk a přeneseně tok financí do státního rozpočtu, rozpočtu města i do sekretariátů KSČ," doplnil.

Během roku radnice podle Jana Schinka propagaci kulatých výročí Lenina, února 1948, sjezdů KSČ a podobně ve výkladních skříních prostřednictvím vedení obchodních podniků prakticky nařizovala. Nařízení týkající se vánoční výzdoby už ale tak direktivní nebyla. „Vánoční výzdobu, zejména vnitřní, si dělaly obchody samy. Výkladní skříně zařizovaly aranžéři," zavzpomínal na dobu před rokem 1989 Jan Schinko.

Vánoční stromky bývaly každé Vánoce v obchodech 
u Házů nebo Haasů, kde se prodávaly koberce. Prodejny textilu měly vždy předem vánoční balící papír a vázaly se balíčky ozdobným systémem. Papírnické prodejny také, zřejmě i ostatní obchody. „Velkoměstskou výzdobu měly výkladní skříně Broukárny, což byla tradice firmy 
B+B, která mívala dobré aranžéry. Podobně Dům oděvů 
u Smetanů. 
Nepořádala se však soutěž o nejlepší vánoční výkladní skříň jako v období první republiky. Soutěž tehdy vyhlašovala radnice, vyhodnotila, uveřejnila vítězné firmy a autora aranžéra a ještě následovala peněžní odměna," připomněl Jan Schinko.

Co radnice částečně organizovala, byly lokality prodeje kaprů. Stánky a kádě byly na chodníku, k čemuž radnice jako majitel chodníků vydávala souhlas. Předem byl vyhotoven seznam míst, kde se budou kapři prodávat.

„Léta se chodilo pro stromek na Piaristické náměstí, kde mezi gotikou klášterního kostela a renesancí zbrojnice se za vůně jehličí vytvořila vánoční vlídná atmosféra. To ale byl střed města plně obydlen, později se část obyvatel ze středu města z různých důvodů usadila na sídlištích," poznamenal Jan Schinko.

Na náměstí byly vánoční trhy, také stříbrná a zlatá neděle, dodržovaly se vánoční zvyky, svítily neony. V kostelech se instalovaly jesličky, které se v malém provedení objevily odvážně i v několika výkladních skříních, zpívaly se koledy, půlnoční také, takže adventní čas ve městě byl určitě světlý čas.

„Jistě, nevědělo se, jaké je to ve Vídni, ani do Lince se nemohlo, ale to nerušilo. Může se říci, že budějcké obchody a Budějčáci si město vždy vyzdobili a kouzlo Vánoc vytvořili," dodal Jan Schinko.