To si myslí zoolog Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, člen mezinárodního týmu, který objevil nový druh nosorožce.

Odjakživa jej zajímali velcí savci a když se dostal do zákulisí Zoo ve Dvoře Králové a mohl si podrbat nosorožce, přirostli mu k srdci. „Četl jsem práci australského zoologa Colina Grovese, kde zmiňuje, že mezi nosorožci jsou náznaky rozdílů, které by bylo třeba sledovat. Nikdo to však nezkoumal a já jsem si říkal, že když je tady velká chovná skupina ve Dvoře, byl by hřích, kdybych to nezkusil,“ popisuje počátky svého výzkumu Robovský.

Začal tedy měřit nosorožcům délku ocasů, uší či výšku těla. Zaujalo jej také ochlupení na bocích, takže zvířata ometal smetákem. Výsledkem bylo přehodnocení dosavadního druhového rozdělení. „Doposud bylo rozlišováno pět druhů, přičemž v rámci nosorožce tupopnosého byly dva podruhy, jižní z jižní Afriky a severní ze střední Afriky. My jsme dokázali, že ten severní se od jižního natolik liší, že si zaslouží povýšit na samostatný druh,“ vysvětluje.

Nosorožci se během posledních pěti let stali nedílnou součástí života devětadvacetilého vědce. Podle jeho slov jsou to velmi milá a hodná zvířata. „Samozřejmě pokud se vyleká, může člověka i zabít, ve své podstatě je nebezpečný, ale pokud se chováte slušně a s respektem, je to mazel. Jak jsem je drbal tím košťátkem, byli úplně blažení,“ říká.

Neprobádaná místa

Objevit nový druh tedy nutně neznamená pročesávat prales a vyhlížet nové zvíře, jak si asi mnozí představují. I to však vědci stále dělají. „Tento způsob může přinést úspěch, pokud se vydáme do ještě nezmapovaných oblastí. Například v 90. letech objevili spoustu neznámých kopytníků ve Vietnamu, ještě nám zbývá Amazonie nebo horské pralesy v jižní Americe,“ připomíná Robovský.

Připouští však, že v dnešní době bude asi více nových druhů objeveno stejně jako severní tuponosý nosorožec, to znamená ověřováním toho, jestli původní rozdělení na druhy je správné. „Samozřejmě představa, že objevím v Africe úplně nové zvíře, je bombastičtější a byl bych z toho víc vyjukaný, ale nás bavilo i tohle,“ vypráví.

Jediné, co vědci kazí radost je fakt, že nový druh nosorožce je kriticky ohrožený. V současnosti ví o pouhých osmi jedincích. Dva žijí v San Diegu, dva ve Dvoře Králové a čtyři letěli před Vánoci ze Dvora do Keni v rámci posledního pokusu o další rozmnožení. „Bylo tisíce kusů severních nosorožců, ale obrovsky se zde podepsala vlna pytlačení,“ zdůrazňuje.

Do budoucna chce Robovský pokračovat ve studiu velkých savců. Tým právě analyzuje lvy a jeho pozornost také zaujala zvláštní africká zebra, která nemá hřívu.