Klobouk dolů

Děvčátko si amputovalo poslední článek pravého ukazováčku v kuchyňském mlýnku. Dnes se jí poraněný prstík úspěšně hojí a prognózy mluví o tom, že se ošklivé zranění obejde bez následků.


Zvládnutý technicky náročný chirurgický zákrok patří k nesporným odborným úspěchům českobudějovických zdravotníků.
„Jako u každé amputace je do oddělené části těla nutné obnovit přívod a odvod krve. Čili je třeba provést suturu minimálně jedné artérie a jedné žíly. Průměry cév u takto malých dětí jsou hluboko pod jeden milimetr, což znamená výjimečné nároky na provedení cévních spojení a tedy na práci operatéra,“ vysvětluje primář oddělení plastické chirurgie českobudějovické nemocnice Vladimír Mařík.


Doktor Kurial sešíval cévy malé ručičky pod mikroskopem, na každé napojení musel použít čtyři až pět stehů. „Jak citlivost tak délka prstu nebude omezená,“ poznamenal Kurial.

Série úspěchů

Operované děvčátko a jeho rodiče nejsou ovšem jedinými klienty, kteří zdejším plastickým chirurgům vděčí za návrat do běžného života.
Předloni se českobudějovičtí plastičtí chirurgové zapsali do historie nejen domácí, ale i světové medicíny poté, co zreplantovali zcela odtržené ucho spolu s velkou záušní oblastí vlasaté části hlavy sedmiletému chlapci.


O několik měsíců později pak vrátili do plnohodnotného života pětatřicetiletou ženu, kterou při práci na poli totálně skalpoval stroj na třídění brambor.
Plastičtí chirurgové se podíleli také na řadě dalších rekonstrukčních operací.