V ten srpnový den si osadníci letního tábora ve Slavkově na Českokrumlovsku užívaly táborovou pouť. Na stanovištích plnily rozmanité úkoly a podle toho, jak byly úspěšné, obdržely za odměnu symbolické táborové peníze. Motivace byla velká, neboť odpoledne je čekal jarmark U Zlámané grešle, kde mohly peníze proměnit za laskominy či drobné předměty.
Mezitím ale do tábora dorazila návštěva z krajské nemocnice. Docent Petr Petr, vedoucí Pracoviště klinické farmakologie českobudějovické nemocnice, se svou kolegyní Hanou Kalovou v jedné z místností rozložil a připravil přístroj, a pravidelné testování dětí mohlo začít.
„Tábor patří nemocnici a odborům,“ uvedl vedoucí tábora Jan Šejba. „Během letních prázdnin se tu vystřídají čtyři turnusy po zhruba 70 dětech. Měření se neprovádí u všech dětí, je to výběr zhruba dvaceti dětí v turnusu různých věkových kategorií od 6 do 16 let, které prodělaly covid.“
Slavkov náleží k lokalitám, kde odborníci v lesním vzduchu naměřili dostatečné koncentrace balsamických silic, které umožňují přirozenou inhalaci při procházkách či jiných pohybových aktivitách. A to stejně jako v okolí Hrudkova na Vyšebrodsku, kde v minulosti fungovala osvědčená klimatická léčebna. Souvislosti mezi medicínou a léčivou silou přírody hledá projekt GEOMED (geomedicína), který vede Petr Petr a podporuje ho krajská nemocnice. V táboře měří u dětí ukazatele alergického zánětu v jejich dechu před a po rekreačním pobytu. S pomocí speciálního přístroje měří – zjednodušeně řečeno – obsah kysličníku dusnatého v dechu, zejména jeho podíl ve vydechovaném vzduchu. Došli k pozitivním výsledkům, a to až překvapivě výrazným. Ty se jim potvrzují i letos v létě v souvislosti s covidem, kdy sledují děti ve třech turnusech.
„Zatím to vychází tak, že ten alergický potenciál, čili sklon k alergické reakci nebo onemocnění průdušek, se po 14denním pobytu tady v tom malém Hrudkově, jako tomu my říkáme, snižuje o 30 až 35 procent,“ řekl Petr Petr během měření. „To nás všechny samozřejmě velice těší. Je to hodně, ale odpovídá to našim předchozím zkušenostem. Platí, že čím je na tom člověk na začátku měření hůř, tím lepší jsou výsledky, tím větší má daná osoba z pobytu na tomto zdravém ovzduší prospěch. Když je člověk na začátku ohrožen méně, je menší i to zlepšení.“
Děti už věděly, co je čeká. Za správný výdech do přístroje se každému z nich dostalo potlesku. „Tady ta čísla označují, v kterém měsíci roku 2021 byla námi vyšetřovaná osoba pozitivní na koronavirus,“ ukazoval Petr Petr zaznamenaná data. „Letos jsme se zaměřili jenom na děti, které prokazatelně prodělaly infekci koronaviru. Třeba tady první vyšetřovaná dívka měla index 18, teď má 17, což není velký pokles, ale přece jen je to pokles.“
Měření právě ukončil třináctiletý Radek z Adamova u Č. Budějovic. „Covid jsem prodělal vícekrát,“ svěřil se. „Těžký průběh jsem neměl. Bolela mě hlava a měl jsem teplotu, jinak nic. Žádné problémy potom jsem nepociťoval. Měření tady mi vůbec nevadí.“ Vzhledem k tomu, že se tábora účastnil již počtvrté, není pochyb o tom, že se mu na táboře líbí.
Stejně jako patnáctiletému Honzovi, který je na táboře ve Slavkově, kde byl už popáté, zřejmě známé „éro“. „Jsem zvědavá na tvoje výsledky,“ přivítala ho u přístroje Hana Kalová. „Protože jsi hodně zlobil, tak jsi často běhal do kopce,“ smála se. To je totiž ten nezdravější trest, zejména běhat do kopce v lese. „Na začátku jsem měl 83, teď mám 15,“ hlásil Honza hrdě. „Covid jsem prodělal v lednu. V podstatě mi nic nebylo, jenom mě trochu bolela hlava. Ale pak jsem následky pociťoval. Třeba při běhání se mi špatně dýchalo. A teď cítím, že je to o hodně lepší. Líbí se mi tu moc.“
Projekt GEOMED může mít kromě čistě zdravotnického hlediska i vliv na turistický ruch. „Pro lidi je určitě zajímavé vědět, že předhůří Šumavy a Šumava působí opravdu příznivě na lidské zdraví,“ podotkl Petr Petr. „Takže přijeďte k nám, a přijeďte zase.“
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
