Jak řekl profesor Rudolf Weiss, na jehož hodiny Petruška v současné době dochází, jedná se o mezinárodní violoncellovou soutěž.
„Je to něco jako je houslová Kociánova soutěž v Ústí nad Orlicí. Pak se zavedla tato Heranova violloncelová soutěž, protože Heron je tam rodákem," vysvětluje pan profesor.

Na violoncello hraje Petra Meisl od svých pěti let. „My jsme rodina hudebníků. Například strýc hraje ve Vídni na housle, teta také ve Vídni na violoncello. Hudbě se věnují i jejich děti. Bylo přirozené, že i Petruška bude na něco hrát," říká Jan Meisl, který je sám hudebním skladatelem. „Hrát na violoncello mě baví. Jinak také moc ráda maluji, to mě baví asi nejvíc. Chodím i do keramiky," usmívá se Petra Meisl.
Holčička zatím cvičí zhruba půl hodiny denně. To už ale podle jejího otce i profesora Rudolfa Weisse nebude stačit.  „Přichází období, kdy už nestačí jen půl hodiny denně. Když se tomu bude do budoucna opravdu věnovat a bude chtít něco dokázat, už je potřeba alespoň hodinu a půl, čímž už nebude ale stíhat moc další kroužky. Musí se také věnovat škole a odpočívat," vysvětluje Jan Meisl. Jeho rodiče prý původně chtěli, aby Petruška hrála na housle. Holčičky kmotr je kytarista, a tak se uvažovalo i o kytaře. „Nakonec jsme se rozhodli pro takový kompromis a rozhodli se pro violoncello. Myslím si, že je to dané i tím, že fyzicky na tento nástroj má," říká Jan Meisl.

Hudební, ale i výtvarné nadání projevovala Petruška podle svých blízkých už od dětství. V jazykově i kulturně různorodém prostředí Berlína – Charlottenburgu, kde strávila první čtyři roky svého života, na ni především zapůsobily francouzské, anglické a německé dětské písně, které ráda zpívala s rodiči za doprovodu perkusí a klavíru.

Po přestěhování do České republiky si osvojila také české a moravské dětské písně i písně lidové. První opravdové setkání
s violoncellem měla holčička v pěti letech, kdy se začala učit hrát na Základní umělecké škole v Jindřichově Hradci. „Když mi to šlo, tak jsem od paní učitelky Ilony Průšové dostávala smajlíky," vzpomíná Petruška. Ta nyní ve výuce pokračuje ve třídě profesora Weisse na Základní umělecké škole Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích. „Je to asi rok a půl, kdy ke mně Petruška přišla. Předcházela ji dobrá pověst, tak jsme se nakonec domluvili, že ji vezmu pod svá křídla," usmívá se profesor Weiss.

Zda Petrušku čeká ohledně hry na violoncello opravdu slibná budoucnost, prý není možné zatím říct. „Děti se mění. Mám spoustu žáků, z nichž jsou profesionálové. Tak uvidíme," říká profesor. Petruška už hrála například s Jihočeskou komorní filharmonií jako sólistka. Vystupovala i s divadelním operním orchestrem. V loňském roce byla Petra se Základní uměleckou školou Otakara Jeremiáše i ve Francii.