V rámci policejní struktury jde o elitní útvar, znalecký ústav, zapsaný ministerstvem spravedlnosti v oboru kriminalistika. „Daktyloskopie je královna kriminalistických disciplín, genetika se řadí zase mezi nejnovější postupy. Naši experti jsou kriminalističtí znalci a jejich posudky a odborná vyjádření jsou u soudů všech stupňů považovány za důkazy,“ vysvětlil vedoucí OKTE, Ladislav Zíka.

Mezinárodní spolupráce

V roce 2011 dosáhl odbor akreditace u Českého institutu pro akreditaci. „To znamená, že jeho výsledky jsou přesné a důvěryhodné, uznávají je tak všechny evropské země sdružené v Schengenském prostoru, pokud je ovšem mezi Českou republikou a jednotlivým státem podepsána příslušná dohoda o výměně forenzních informací obsahující osobní údaje. Výměnu těchto informací mohou však zrealizovat ve vzájemné spolupráci na centrální úrovni pouze pracovníci Kriminalistického ústavu, kteří obhospodařují centrální kriminalistické sbírky a policejního presidia, kteří mají oprávnění k uskutečňování mezinárodnímu styku,“ konkretizoval major Zíka.

Nejlepší z nejlepších

Na policejní experty OKTE České Budějovice proto klade vysoké nároky. „Jedná se o absolventy renomovaných vysokých škol, zejména technického a přírodovědeckého směru. Mezi našimi kolegy najdeme i vysokoškolské učitele případně pracovníky, kteří působili na akademické půdě a podobně. Navíc musí mít výborné komunikační znalosti, aby mohli svá zjištění obhájit před soudem. Proti nám totiž stojí nejlepší obhájci z celé republiky,“ upozornil.

Mezi forenzní disciplíny se řadí také trasologie, mechanoskopie, balistika a dokumentace místa činu. Policejní specialisté také zkoumají stopy v oblasti biologie, chemie a problematiky elektrických zařízení. „Zkoumáme data z osobních počítačů, mobilních telefonů, videokamer, fotoaparátů, díky speciálním přístrojům můžeme analyzovat i smazaná data. Naši znalci prověřují také pravost podpisů, písma, určují pisatele závětí, či dopisů na rozloučenou,“ dodal Ladislav Zíka.

Nejstarší metoda

Na OKTE jako znalec v oboru daktyloskopie pracuje mimo jiné kapitán Vít Viktora. Při své práci musí být vybaven trpělivostí, odvádět precizní práci a mít dobrý zrak. Jedná se o jednu z nejstarších kriminalistických metod používanou v praxi. Zabývá se daktyloskopickými otisky na vnitřní straně prstů, dlaní a chodidel.

Základem této metody jsou tři zákony. „Otisky osoby jsou relativně neměnné, což znamená, že se v průběhu života nemění, otisky se pouze zvětšují a stárnou, ale jednotlivé markanty zůstávají zachované,“ naznačil tím, že čtyřleté dítě má shodný otisk i ve svých 12 letech. „Jen se úměrně s růstem zvětšil,“ upozornil Viktora. Za relativní změny jsou považovány i jizvy a další opotřebení struktur kůže.

Papilární linie nelze jednoduchým způsobem odstranit, lehce poškozené otisky časem dorůstají a doposud nebyli zjištěni dva lidé se shodnými otisky prstů. „Díky těmto pravidlům lze identifikovat jedince, který se na místě činu dotýkal předmětů a zanechal na nich své otisky“ vysvětlil daktyloskop.

Někteří pachatelé se snaží trestnímu stíhání vyhnout i poškozením svých otisků prstů. „Měly jsme takové případy, kdy si obvinění snažili otisky seříznout žiletkou, nebo dokonce okousat bříška prstů,“ zavzpomínal. „Tím si však způsobili nové jedinečné poškození prstů, které může být v budoucnu při trestné činnosti velmi dobře ztotožnitelné,“ doplnil.

V současné době jsou na světě již evidovány miliony daktyloskopických otisků uložených v databázích kriminalistických sbírek a do současné doby nebyly zjištěny shodné otisky dvou různých lidí.

Rozlišení dvojčat

Jednovaječná dvojčata mají shodnou DNA. Daktyloskopie je však od sebe rozezná. „I v tomto případě má totiž každé z nich jiný otisk,“ upozornil znalec. „Jednovaječní sourozenci mohou mít hodně podobné otisky, ale jednotlivými markanty se od sebe liší,“ pokračoval ve vysvětlování.

Kriminalističtí technici na místě činu zajišťují stopy například za pomocí jemného prášku a štětců, fotograficky či jiného odborného vybavení. K tomu jim slouží speciální kriminalistické kufry s tímto vybavením. „Jsou v nich desítky druhů daktyloskopických prášků, štětců, aplikátorů a zajišťovacích fólií. Záleží vždy na povrchu a povaze předmětů, ze kterých se stopy zajišťují, a vybere se nejvhodnější prostředek na jejich zajištění," popsal.

Stopy se následně předávají daktyloskopům zajištěné na speciálních fóliích, fotograficky nebo se zasílají v originále. "Jedná se například o papírové dokumenty, skleněné láhve a další věci, které lze zaslat a zkoumat v laboratoři. Používají se chemické a fyzikálně-chemické metody, které umožňují na předmětu zviditelnit daktyloskopické stopy. „Tyto stopy následně zadokumentujeme fotograficky,“ uzavřel daktyloskop.