S myšlenkou přišel už před třemi roky kulturní spolek Über d‘ Grenz z Zwieselu.

„Poloha budovy je k takovému využití přímo předurčena, chodí tudy lidé z obou stran hranice,“ míní v deníku PNP Michal Šneberger, starosta Železné Rudy, které objekt nedávno předalo ministerstvo vnitra. Jako vedoucí projektu chce na renovaci budovy získat dotace Evropské unie. Přímo na místě se sešel se svým kolegou, starostou Zwieselu Franzem Xaverem Steiningerem.

Centrum by mělo prezentovat informace o lidech, přírodě, dějinách, kultuře a chystaných akcích v příhraniční oblasti včetně propagace sousedních mikroregionů Bavorského lesa a Šumavy. Stálá expozice by měla připomínat historii železné opony – včetně do ní zakomponované vězeňské cely, jak připomněl v listě Ivan Falta ze spolku Über d‘ Grenz. „Dovedu si tu představit i prezentaci originálních výrobků ze Šumavy a z Bavorského lesa,“ dodává Michal Šneberger. PNP poznamenává, že je zjevně spokojen s plány na poslání budovy. „Byla by ostuda objekt jako tento v tak bezkonkurenční poloze pronajmout nějakému prodejci levného zboží,“ říká.

Náklady na renovaci se odhadují přes milion eur. Podle PNP se má časem projekt samofinancovat.

Jak zlobí cizinci

V Horních Rakousích bylo loni důvodně podezřelých z trestné činnosti 8166 cizinců. Bylo to 22,8 procenta z celkového počtu 35 812 stíhaných osob v zemi. V celorakouské bilanci připadlo na cizince 28,8 procenta vyšetřovaných. „Jako u Rakušanů, i v případě cizinců jde většinou o tzv. masové delikty – ublížení na zdraví, krádeže a podvody,“ říká zemský policejní ředitel Alois Lissl. Zahraniční bandy, které způsobují v Horních Rakousích každoročně milionové škody například krádežemi celých bankomatů, plundrováním obchodů zejména s optikou či masovými krádežemi barevných kovů, se většinou nedaří dopadnout.

Deník OÖN přinesl statistiku vyšetřovaných cizinců absolutně a v relaci na počet jejich krajanů žijících v Horních Rakousích. Na špici jsou Rumuni, z nichž bylo šetřeno 153 na tisíc azylantů této národnosti v zemi. „Pro srovnání, z tisícovky Rakušanů spáchalo trestné činy 21,“ poznamenává deník. Ze zahraničních 8166 stíhaných bylo jen 1243 žadatelů o azyl. Nejvíc podezřelých bylo Němců (998), další pořadí: Turci 913, Bosňané 860, Srbové a Černohorci 838, Rumuni 779, Chorvati 352, Rusové 322, Poláci 220 a Češi 218.

Otrokyní v Bavorsku

Případ 55leté uklízečky ruského původu zaměstnal ministra vnitra bavorské vlády. „Nadzdvihl ho“ ze židle poslanec spolkového sněmu Konrad Kobler z dolnobavorského Ruderingu zprávou o „otrockém pracovním poměru“ této ženy.

Podle PNP se dozvěděl o věci náhodou – chtěl si promluvit se ženou německého původu, o níž slyšel, že v Rusku vystudovala učitelství, ale v Německu se musí živit jako uklízečka. Kromě problému s neuznáváním akademických vzdělání z hovoru vyplynul i tento problém. „Žena uklízela sama s úvazkem na sedm a čtvrt hodiny týdně komplex tří trojpodlažních budov se 31 kancelářemi, sedmi toaletami a jednou kuchyní, a to za 400 eur měsíčně,“ uvedl Kobler.

Protože v oné budově sídlí státní úřad pro výstavbu, napsal to ministrovi a ten se rozzuřil. Okamžitě nařídil vypovědět smlouvu firmě, pro kterou žena pracovala. Ta zakázku vyhrála loni na jaře s nejnižší nabídkou ze šesti uchazečů. Mimo jiné šla tak nízko i proto, že dříve úklid v budově zvládaly se stejným pracovním penzem dvě uklízečky,“ připomíná Kobler.

Kromě denního vynášení a třídění odpadu, čistění toalet a kuchyně a opakovaného utírání stolů a vysávání podlah ve všech kancelářích musela pracovnice podle potřeby mýt okna a luxovat volné plochy včetně schodišť a haly. K tomu měla drobný nadúvazek dvou hodin. Měla penzum tedy zvládat za necelé dvě hodiny denně. „Její prosby o navýšení hodin firma odmítla, aby nepřesáhla 400 eur a nemusela platit sociální pojištění,“ uvádí v PNP poslanec Kobler. „Doporučila jí prý jen, aby dělala to nejnutnější, ale tak, aby nebyly stížnosti.“ Ty se ale objevily a státní stavební úřad firmu vypověděl. Vypsal nové výběrové řízení. „Ministr slíbil, že v něm bude více zohledněn časový rámec úvazku,“ uzavírá PNP.

58 homosvazků

Loni v Horních Rakousích uzavřelo 58 homosexuálních párů registrované partnerství. „Bylo to mnohem méně, než se čekalo,“ uvedla v deníku OÖN jedna z těchto dvojic, zahradník Botanické zahrady v Linci Johann Kienbichl a Erich Gattner, prezident pomoci AIDS v zemi. Podle předsedy homosexuální inicitivy HOSI Gerharda Friedingera je to projev všeobecného trendu odklonu od institutu manželství. „Berou se především starší páry, které spolu žijí už dlouhou dobu a chtějí upravit především otázky dědictví,“ míní. 60 procent registrovaných partnerství uzavřely páry mezi 30 a 50 lety. Téměř dvě třetiny byly mužské. V celém Rakousku se loni vzalo 705 homosexuálních dvojic.

Kdy dokončí S10?

Odložení budování rychlostní silnice z Freistadtu k české hranici v rámci S10 přimělo v prosinci obec Rainbach k rezoluci na ministryni dopravy Doris Buresovou. Apelujíe na okamžité pokračování výstavby navazující na jižní úsek do Freistadtu , který má být dokončen do roku 2015.

Linecký deník Volksblatt zaznamenal odpověď Buresové, která Rainbašské uklidňuje poněkud šalamounským sdělením, že stavba z Freistadtu na sever po Wullowitz „je zařazena k prioritám programu 2011 – 2016 se začátkem prací po roce 2016“. Dálniční společnosti Asfinag je prý situace v obcích Vierzehn, Apfoltern, Rainbach a Kerschbaum známa. „Společně se zemí Horní Rakousy mají být v dalším kroku přezkoumány plány výstavby v souvislosti se změněnými rámcovými dopravními podmínkami,“ píše ministryně. „Společným cílem je najít hospodárnou koncepci výstavby.“

Volksblatt poznamenává, že odpověď z Vídně byla na radnici v Rainbachu přijata s rozpaky. „Na jedné straně je pozitivní, že pokračování výstavby je dál na seznamu priorit. Na druhé straně se ale neví, jak a kdy k ní dojde,“ míní starosta Stockinger. Podle deníku ale nátlakové akce jako blokády důrazně odmítá. „Ponechává otevřenu k diskusím i původně navrhovanou variantu tunelu pod Rainbachem,“ uzavírá Volksblatt. „Lepší řešení je prý možné hledat, ale nesmí jít na úkor kvality života občanů obce.“

Starostové starší i mladší

Bavorští starostové a okresní hejtmani by mohli v budoucnu zůstat v úřadech déle. Zemská vláda předložila návrh novely zákona, podle něhož by věk pro jejich zvolitelnost se měl od roku 2020 zvýšit ze 65 na 67 let. Minimální věk pro jejich zvolení se pak sníží z 21 na 18 let. Návrh nově také předpokládá, že podmínkou volitelnosti už nebude trvalý pobyt v místě, ale postačí pobyt dočasný.

Miliony za zpoždění

Nedostatky vlaků v Bavorsku přišly provozovatelům tratí draho – loni jim Bavorská drážní společnost uložila pokuty v rekordní výši celkem 24 milionů eur. Z toho 17 milionů, více než dvakrát víc než předloni, trestalo zpoždění. Stát dotuje dvě třetiny nákladů na provoz osobní vlakové dopravy v zemi, jinak by byly regionální tratě ztrátové.

Podklady pro vyměření sankcí drážní společností jsou testy a kontroly. „Přesnost spojů je například denně měřena na zhruba stovce míst,“ píše deník PNP. „Testéři jako zákaníci pak kontrolují kvalitu vagonů a v rozhovorech zaznamenávají poznatky cestujících.“

Bavorský les láká lyžaře

Výtečných podmínek k lyžování v Mitterfirmiansreutu využívá i spousta českých milovníků zimních sportů. „Asi 35 procent denních hostů přijíždí z České republiky,“ zaznamenal deník PNP. „Jednoznačným favoritem je u nich sedačková lanovka na Velký Almberg s jeho sjezdovkou dlouhou 1,3 kilometru, ale také náročná Kisslingova trať s dolní stanicí přímo na hranici.“ Podle listu pro lepší komunikaci s českými hosty absolvovalo už v minulé zimě několik zaměstnanců lyžařského centra kurzy češtiny, což prý klientela z ČR velmi oceňuje jako snahu zvládnout jejich těžkou mateřštinu.

Podle Manfreda Selwitschky nese první ovoce i spolupráce s lyžařským regionem Kubova Huť, byť prý zatím jen jednostranně. „Tak byly v Mitterfirmiansreutu už tři skupiny, které na základě dohody s českým partnerem mohly využívat jeden den zdarma vleky kolem Almbergu,“ uvádí pasovský deník. „Na české straně zatím stejnou výhodu nevyužil žádný lyžař z Mitterfirmiansreutu.“

List říká o Kubově Huti, že se v posledních letech rozvinula v turistické centrum s výraznými možnostmi zimních sportů na sjezdovkách a stopách kolem Boubína. „V duchu přeshraniční kooperace je už rok možnost při zakoupení pětidenního lyžařského pasu v Mitterfirmiansreutu nebo v Kubově Huti vždy jeden den strávit v druhé lyžařské oblasti,“ popisuje PNP. V Mitterfirmiansreutu bude provoz do 27. března. Všechny vleky jezdí denně od 9 do 16.30. V tzv. „dámských a seniorských dnech“, tedy ve středu a v pátek, je provoz až do 18 h a platí se dětské jízdné.

Zkrátí provoz hospod?

Pasovští politici debatovali dvě hodiny s veřejností a hostinskými na téma navrhovaného zkrácení uzavírací doby hostinců, aby se omezil noční hluk a výtržnosti na ulicích vnitřního města (Deník informoval).

Zástupce protestujících hostinských Andi Vilsmeier argumentoval tvrzením, že gastronomové jistě nevychovávají žádné mladé alkoholiky a vandaly, jak je jim předhazováno. Hledáno prý má být rozumné řešení, které by hostinští mohli přežít. Veřejnost si přála víc pěších policejních hlídek v centru, starosta Dupper zase argumentoval citelnými pokutami, které loni dostalo 20 provozovatelů hospod za porušení pravidel. Jeden už přišei i o licenci. „A šroub ještě přitáhneme,“ ujistil starosta přítomné. „Bez dobré vůle všech zúčastněných ale problém vyřešit nedokážeme,“ dodal.