Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památka po Karlu IV. 
je na prodej

Hluboká nad Vltavou – Přáli jste si někdy vlastnit hrad? Teď máte možnost. Už zanedlouho si totiž budete moci koupit Karlův hrádek.Gotický lovecký hrádek, postavený ve 14. století českým králem Karlem IV., je v havarijním stavu. A než by do něj stát investoval, raději památku, kterou spravují Lesy České republiky (LČR), nabídne k prodeji.

30.4.2016
SDÍLEJ:

Karlův hrádek je velmi vyhledávanou turistickou atrakcí.Foto: Deník/ Pavel Zeman

Potvrdila to mluvčí LČR Eva Jouklová. „Zřícenina dnes není bezpečná, proto je třeba přistoupit k rekonstrukci a ještě předtím ke konzervaci stavby. Ta je ale velmi nákladná," zdůvodnila záměr prodat památku Eva Jouklová. Doplnila, že celkem bude k mání 0,71 hektaru půdy, na které leží zřícenina hrádku s nádvořím. Prodejní cena zatím oficiálně známa není, určí ji prý znalecké posudky.

O možném prodeji již LČR jednají s městem Hluboká nad Vltavou, v jehož katastru památka leží. Podle informací Deníku při jednáních padla zmínka o prodejní ceně 700 tisíc korun. Starosta Hluboké Tomáš Jirsa zmínil, že město by bylo ochotno zříceninu koupit, ale jen za symbolickou korunu. „Vstoupil jsem do jednání s generálním ředitelem Lesů ČR, ale vyjednáváme o snížení ceny. Vlastnit zříceninu by pro nás představovalo jen náklady," řekl s ohledem na náročnou údržbu hradního torza Tomáš Jirsa.

Najde se zachránce Karlova hrádku, jediné stavby, kterou na Českobudějovicku založil Otec vlasti Karel IV.? To je otázka s nejasnou odpovědí.

Stát, který zříceninu vlastní a prostřednictvím Lesů České republiky také spravuje, chce památku prodat. Národní památkový ústav (NPÚ) však o koupi nemá zájem a město Hluboká nad Vltavou, v jehož katastru zřícenina hrádku leží, by na koupi kývlo, ovšem jen za symbolickou jednu korunu.

Hlubocký starosta Tomáš Jirsa uznal, že jedním 
z úkolů města je pečovat
o památkově chráněné objekty. „Respektujeme to 
a chceme se o Karlův hrádek postarat," zdůraznil, ovšem s tím, že Lesy ČR by měly projevit vstřícnost ohledně ceny, když jde 
o nekomerční prodej. Tomáš Jirsa zároveň doplnil, že by zřícenina mohla ožít 
i v rámci akcí k letošnímu roku Karla IV., kdy se připomíná 700. výročí narození panovníka.

Podle Petra Pavelce, ředitele územního pracoviště NPÚ, je objekt kulturní památkou a podle toho se bude muset případný nový vlastník chovat. „Zřícenina standardně podléhá režimu památkové péče," řekl Petr Pavelec a ohledně možných budoucích změn doplnil, že obecným trendem u podobných objektů je konzervace. „My teď zájem o Karlův hrádek nemáme. Spravujeme různé typy hradů, zámků a dalších objektů 
i zřícenin. A také z důvodů finančních nemáme zájem náš soubor rozšiřovat," vysvětluje regionální ředitel památkářů.

Pokud by ale nový vlastník chtěl požádat NPÚ 
o konzultace a jinou spolupráci, jsou podle Petra Pavelce odborníci připraveni pomoci. Třeba pokud by se Karlova hrádku ujalo sdružení podobné spolku Hrady na Malši.

Zřícenina má podle ředitele regionálních památkářů zajímavou pozici při cyklo-stezce a mohla by se stát 
i turistickou atrakcí. Na její konzervaci by bylo možné čerpat i řadu dotačních titulů, které lze využít třeba 
i na turistický informační systém. Nejsou ale využitelné například pro dostavbu hrádku na nějaké rezidenční sídlo.

Případný další postup 
v areálu zříceniny by se podle Petra Pavelce posuzoval individuálně. „Je to případ od případu. Je možné doplnit objekty pro zázemí a provoz, ale obecný trend 
u hradních torz je konzervace," dodal památkář.

Hrádek Karla nepřežil, říká archivář Daniel Kovář

„Karlův hrádek je trochu záhadná stavba," připouští vedoucí Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář. Chybějí totiž historické dokumenty, 
o důvodech založení hrádku tak lze jen spekulovat. Stavělo se zřejmě v letech 1356 až 1357. „Důvodem byl nejspíše pokus o vybudování nového správního centra druhého řádu v severní části hlubockého panství," míní Daniel Kovář. Argumentuje tím, že 
v místě stavby se panovník pokusil založit královské město. „Vesnice Purkarec měla být přeměněna na město s názvem Karlshaus nebo Karlův hrádek. Dostala proto městské výsady, vesnici byl darován i kostel, aby mohl plnit funkci městského farního kostela, nicméně vše zůstalo v zárodku – myšlenka na vytvoření města ani Karlův hrádek nepřečkaly Karla IV. Víme, že už rok před Karlovou smrtí byl hrádek opuštěn 
a možná nebyl ani nikdy dostavěn," prozrazuje Daniel Kovář. Svou roli v tom zřejmě sehrála nevhodná poloha obce stranou obchodních cest. Stejně jako fakt, že nové město nebylo v té době snadné zalidnit. 

Autor: Klára Skálová

30.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Stanislavu Semrádovi z Kardašova Řečice se letos úroda obřích dýní povedla. Na snímku je s vnukem Zdeňkem.
9

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Ilustrační foto.

Ostré hádce manželů přihlížely dvě děti

V Netolicích vyrostla obří dýně

Netolice - Obří dýni vypěstoval Jiří Vávra z Netolic.

Představujeme prvňáčky ze Základní a Mateřské školy v Dubném

Českobudějovicko - Každý týden vám představíme čerstvé prvňáčky ze základních škol na Českobudějovicku. 

Kam za zábavou a poznáním na Českobudějovicku

České Budějovice - Kam se můžete vypravit za zábavou i poučením na Českobudějovicku

Poslední rozloučení v českobudějovickém krematoriu

České Budějovice - Poslední rozloučení v Obřadní síni českobudějovického krematoria

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení