Jak dlouho působíte v Národním památkovém ústavu a na jaké to bylo dříve pozici?
V památkovém ústavu pracuji od roku 1990, nejprve jako referent v uměleckohistorickém oddělení, poté jako vedoucí tohoto oddělení, v roce 2006 jsem se stal odborným náměstkem ředitele, nyní pracuji jako ředitel.


Co vnímáte jako svůj největší cíl pro nejbližší období a co dlouhodobě?
Krátkodobě i dlouhodobě chránit památky, snažit se pro tuto činnost ve větší míře získávat podporu a porozumění veřejnosti.
Nezdá se Vám, že v současné době jsou památkové ústavy a odbory památkové péče v defenzivě vůči různým požadavkům na „změkčování“ pravidel a ochrany památek a památkových rezervací? Někde se přitom alespoň z laického pohledu trvá na až nedůležitých detailech a na druhou stranu se povolují dosti vážné zásahy do některých lokalit.


Při současných finančních i lidských kapacitách a platné legislativě nelze dělat zázraky. Existuje celá řada jasných úspěchů a zdařilých akcí, vedle toho řada zklamání. Nevěřím na současnou defenzivu. Při pohledu na historii památkové péče nevidím nic neobvyklého. Vždy existovaly tlaky z různých stran, jednou to je byznys, podruhé ideologie, potřetí hloupost a nevkus a nebo prostě a legitimně jiný pohled na svět. Například řada skutečně skvělých architektů je ve vztahu k památkám bez skrupulí.
Konkrétně mám na mysli například neonové reklamy vedle věže Železná panna, opravy některých domů na náměstí, které poškozují „architektonický výraz“ náměstí, postupná likvidace Pražského předměstí mezi Pražskou a Nádražní a Pekárenskou ulicí jako oblasti s dochovaným celistvým souborem staveb z konce 19. a počátku 20. století.


Diskuse o jednotlivostech, naznačených ve Vaší otázce, je na celý den.
Jaký je Váš názor na budoucnost točny v zámecké zahradě v Českém Krumlově?
Zachovat tradici točny jako kulturního fenomenu v Českém Krumlově a hledat pro ni dobré místo a lepší architektonické řešení, činnost nové točny spojovat a kombinovat s kultivovanými aktivitami typu barokních nocí a menšími (alternativními ) divadelními formami v zámecké zahradě.


Jaký význam podle Vás má (nebo nemá), ochrana například městského jádra v Českých Budějovicích?
Ochrana jádra je zcela zásadní a prioritní činnost. Je jasně definovaná památkovým zákonem a děje se průběžně s většími i menšími úspěchy. Větším úspěchen je postupné restaurování kláštera dominikánů na Piaristickém náměstí nebo postupné, „neviditelné“, nevratné adaptace interiérů historických domů v městském jádru.


Jak jste spokojen se zahájením sezony na památkových objektech z hlediska NPÚ?
Probíhá za ideálních klimatických podmínek a s nadějnou návštěvností v prvních dnech. Prohlídkové trasy se podařilo připravit podle plánu s výjimkou složité situace na Kratochvíli. Ale i zde se podařilo dohodnout minulý týden se současným majitelem sbírky animovaného filmu režim zpřístupnění této sbírky od druhé poloviny dubna na celý zbytek sezony.


Jak vnímáte snahu prohlašovat nové památky i z období 20. století kvůli jejich uchování pro budoucnost, například Mariánská kasárna, některé návrhy v rámci Pražského předměstí a jiné?
Je to nevyhnutelný proces, hodnoty jsou v principu nadčasové, stejnou uměleckou hodnotu má kvalitní gotická stavba jako funkcionalistický dům, stáří pak už jenom cenu přidává. Na Památkovém ústavu si vychováváme expertku, která nám pomáhá vyhledávat, dokumentovat a navrhovat tyto stavby za kulturní památky.