Výstavu připravili vědci z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR, aby upozornili na význam půdy pro život. Iniciátorem je půdní mikrobiolog Miloslav Šimek, který chtěl expozicí poukázat na současný stav půdy, její využití i aktuální poškození.
Stěžejní informace o půdě doplňují také příklady z výzkumu českobudějovických půdních biologů. „Je zřejmé, že rostoucí lidská populace vyžaduje stále více potravin a že význam a hodnota půdy se zvyšuje. Tím, jak člověk půdu využívá pro pěstování plodin, ji zároveň téměř vždy poškozuje," míní Miloslav Šimek.
Správným a citlivým hospodařením lze podle jeho názoru negativní vlivy omezit. "Způsob zemědělství převažující v České republice, v Evropě a ve světě bohužel způsobuje trvalé poškozování mnoha půdních vlastností,“ naznačil hlavní autor výstavy.
PŘEVLÁDÁ ŘEPKA
V České republice se v posledních asi 30 letech zásadně změnilo využití zemědělské půdy: ubyla výsadba brambor, lnu, luskovin i pícnin a o více než 400 procent narostla výměra ozimé řepky. "Úbytek pícnin souvisí s jejich nižší spotřebou, neboť se zásadně snížily stavy hospodářských zvířat. To má i ten důsledek, že není k dispozici dostatek organických hnojiv pro pravidelné přídavky do půdy, a její poškození se tak stále prohlubuje," shrnul.
Kromě produkce potravin má půda nezastupitelný význam v krajině, kde jímá a čistí vodu, rozkládá organické látky a spoluvytváří zdravé životní prostředí. „Ve zdravé půdě se také rozkládá naprostá většina nebezpečných chemikálií, které do prostředí vnáší člověk, ať jsou to hnojiva, pesticidy, kosmetické a čistící přípravky nebo léčiva,“ dodává profesor Šimek, jenž se dlouhodobě zabývá společenstvy půdních mikroorganismů a při svých popularizační aktivitách pro širokou veřejnost upozorňuje na nutnost ochrany půdy a jejího udržitelného využívání.
ZAJÍMAVÉ VÝZKUMY
Druhá polovina výstavních panelů přináší informace o aktuálním výzkumu půd. Představuje unikátní experimentální povodí na Sokolovsku, tajemnou populaci žížal z Amatérské jeskyně v Moravském krasu, viníka obecné strupovitostí hlíz brambor, nebo půdní živočichy, kteří jsou přeborníky na přežití extrémních podmínek v polárních půdách. Jeden panel je věnován i revitalizaci rašelinišť na Šumavě, kterou spolu s řadou dalších institucí řeší odborníci ze spolupracující Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.