Zahynuli před 68 lety, ale jejich smrt není zapomenuta. Sedm statečných parašutistů, kteří zorganizovali a provedli atentát na Reinharda Heydricha a pomáhali druhému odboji v okupované vlasti, byli 18. června 1942 obklíčeni v kostele a podlehli v boji s nacistickou přesilou.
Kytka pro hrdiny
U pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze se scházejí lidé, aby si připomněli jejich hrdinství. Zatímco tváře politiků se zde střídají podle toho, zda byli či nebyli zvoleni nebo zda usilují o funkci, tváře bývalých veteránů východního i západního odboje, zájemců o historii a dalších vzácných hostů jsou každý rok stále stejné.
Letos mezi nimi chyběl Václav Vondrák, tankista od Dunquerke, který sem každoročně chodil a který zemřel ve věku 97 let.
Mezi účastníky pietní vzpomínkové akce, kde každoročně zazní kromě české i slovenská hymna, nechyběl v minulosti ani Ján Bačík z Třeboně.
„Musel jsem alev pátek k doktorovi,“ prozrazuje důvod své neúčasti příslušník čs. zahraniční armády (nar. 1917).
„Vždycky, když jedu do Prahy, tak jim přinesu ke kostelu kytku. Z těch sedmi, co tam zahynuli, jsem jich znal pět. Znal jsem Gabčíka, který mě učil v Polsku pořadový výcvik. Jarda Švarc byl instruktorem stejně jako já. Znal jsem i Adolfa Opálku. Chtěl, abych skákal do protektorátu s ním. Byli to moji kamarádi. Někteří byli od našeho praporu, někteří i z naší roty. Byli to hrdinové,“ dodal Ján Bačík, který odešel do západního odboje přes Polsko hned v roce 1939. Ve Francii vstoupil do cizinecké legie a po bojích odešel do Anglie.
Stejný výcvik
Také Ján Bačík měl seskočit na jaře 1942 jako parašutista do protektorátu.
„Mohl jsem se přihlásit a letěl bych. Jenže jsem jako Slovák neuměl česky. A parašutista, který neovládá řeč, jakou se mluví v prostoru, kam je vysazen, je zbytečný. To by byla sabotáž,“ dodává Ján Bačík, který prošel za války stejným výcvikem v Británii jako muži, kteří zemřeli 18. června 1942 v kostele v Resslově ulici.
Ján Bačík pak bojoval jako tankista a konec války ho zastihl při obléhání přístavu Dunkerque.
Sedm statečných zvolilo raději smrt
Ve středu 27. května 1942 provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Čin příslušníků zahraničního odboje, při jehož splnění aktivně pomáhali i domácí odbojáři, měl velký význam pro upevnění role exilové vlády a prezidenta Beneše. Rozpoutal však nacistickou štvanici, které padly za oběť tisíce vlastenců, a pomstě neunikly ani vesnice Lidice a Ležáky, které nacisté vypálili. Někteří parašutisté se dobrovolně vydali do rukou Němců, jiní byli pochytání nebo zemřeli při zatýkání. Sedm parašutistů se po atentátu ukrývalo v kostele Karla Boromejského v Resslově ulici. Kromě Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka byli v kostele také Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Bublík a Jan Hrubý. Jeden z parašutistů, Karel Čurda, neunesl velký tlak, a po vypálení Lidic se v obavě o život svých blízkých přihlásil na policii. Přes něj pak vedly stopy k místu, kde byli parašutisté ukryti. Nacisté kostel obklíčili a v boji s přesilou parašutisté podlehli nebo se zastřelili, aby nepadli do zajetí.
