„A to se může zdařit jen tehdy, potáhnou–li za jeden provaz tímto směrem i občané a obce, a pokud větrné elektrárny budou smět být budovány i chráněných územích,“ říká okresní hejtman Christian Bernreiter z Deggendorfu v PNP. Také pasovský hejtman Franz Meyer je přesvědčen, že bez dopadu na krajinu to realizovat nebude možné. Hejtmani už pracují na mapě míst v okresech Pasov, Freyung, Deggendorf, Regen a Straubing, kde by stavba větrníků mohla mít smysl. V příštích měsících by měla být předána expertům a po jejich vyjádření budou s obyvateli a obcemi určena vhodná místa.

Podle Franze Meyera by získávání elektřiny z větru mělo aktuálně smysl jen v přísně vymezených oblastech u Wegscheidu a v prostoru Straubingu. „Tam, kde fouká obzvlášť silně, nyní není možné je budovat kvůli národnímu parku a chráněným krajinným územím,“ říká. Výběr zužuje i podmínka staveb nejméně 800 metrů od obytné zástavby a 300 metrů od hospodářských objektů. Cílem dolnobavorské vlády proto je dosáhnout vyjmutí skutečně vhodných ploch ze zákazu využívání, píše PNP.

Větrná elektřina je důležitou součástí bavorského konceptu změny energetické politiky. Aktuálně je její podíl na výrobě elektrického proudu v zemi podle údajů ministerstva životního prostředí pouhých 0,6 procenta. Do roku 2022 má stoupnout na deset procent, což by si vyžádalo výstavbu až 1500 větrníků.
Kromě nich bude třeba zhruba sto zařízení na výrobu bioplynu, pět nových plynových elektráren, rozvoj výroby vodních elektráren z dnešních 13 na 17 procent podílu a rozšíření fotovoltaických zařízení z 2,8 na 16 procent podílu. Enormně musí být rozšířena přenosová soustava a potřeba bude hledat i možnosti ukládání zdrojů k momentálně potřebné těžbě.

„Že by v budoucnu spotřeba energie masivně poklesla, tomu Bernreiter nevěří,“ uzavírá PNP. Přibývání domácností osaměle žijících osob a stále vyšší používání ‚luxusních‘ spotřebičů jako klimatizačních jednotek apod. budou úsporná opatření kompenzovat,“ obává se. „Přesto budou muset být úspory hledány.“