Stejně jako pokaždé, když před sebou vidí jako herec hodně lidí.

„Mám trému. Pak přijdu k ohništi, zalehnu na své stanoviště a už je klid,“ vypráví třiadvacetiletý Tomáš Šnorek.

Šéfa klubu mladých přivedli mezi betlémáře kamarádi, když chodil do čtvrté třídy. Se slovy, ať si taky zahraje. A jeho to začalo bavit.
„Hodně mi to připomene Vánoce. Už si ani nedokážu představit, že bych ty betlémy nehrál, patří k svátkům. Dokud budu moci, budu hrát,“ říká mladík, v civilu zaměstnanec technických služeb města.

Svou premiéru si pamatuje přesně. Styděl se, protože moc netušil, co ho čeká. Dnes už by ani na zkoušky chodit nemusel, ale stejně se jich vždy účastní. Letos jich měli několik. „V pátek jsme mrzli hodinu, opakovali jsme to asi čtyřikrát,“ usmívá se zahalený v kožešině. Tu už léta nemění, podobně jako roli. I když mohl hrát jinou, pastýř s ovcemi ho baví nejvíc.

Navíc se ohřeje u ohně. Zima je jen ze začátku, kdy leží na slámě a nehýbe se. „Než se zapálí oheň. Ale pak to tak rychle uteče, až se divím, trvá to necelou půlhodinku,“ říká Tomáš Šnorek s tím, že po vystoupení si většinou dá čaj.

Dříve měl na starosti beránka, teď už ho však předal mladším. Se zvířetem to nebylo úplně jednoduché. „Musíte ho uchopit za nohy, aby se nezkroutily. A jak se oddělí od mámy, začne vyvádět. Když hodně, tak se pustí,“ popisuje.

K hraní přistupuje intuitivně. Základ si odnáší ze zkoušek, na scéně pak musí poslouchat hudbu, podle níž se také zčásti orientuje. Drobné zmatky nastanou, jen když se mají jít převlékat a nestíhají.

Během třinácti let toho s betlémem prožil hodně. Připomíná, že jednou měli dokonce velblouda. Výjimečným zážitkem pro něj bylo loňské hraní na budějovickém náměstí. „Tam je opravdu hodně lidí. To pro mě bylo významné. Ale líbila se mi i Třeboň,“ líčí.

Na českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. se znovu podívá už v úterý 22. prosince, kde betlémský příběh odehraje s kolegy od 17 hodin. Ze smolné třináctky žádné obavy nemá, amulet si nebere. „Náš maskot je možná beránek. Ale nejsem pověrčivý a někdy je třináctka i šťastná,“ dodává s úsměvem.