Zachraňují lidské životy v sutinách, lavinách i v ledové vodě, jako odměna jim přesto stačí pouhý pamlsek. Řeč je o psech, které cvičí Jihočeská záchranná brigáda kynologů. Ta ve středu představovala svou činnost na Dni otevřených dveří na Krajském úřadě.

„Pro všechny z nás je to v první řadě koníček, bez toho to nejde. Chce to s pejskem cvičit alespoň dvě hodiny denně a věnovat se mu po celý jeho život, aby stále podával dobré výkony,“ řekl člen brigády Zdeněk Čmejrek. Vychovat psa záchranáře přesto podle něj není tak těžké. Na začátku je škola hrou a aportování, k tomu se postupně přidávají pokyny poslušnosti a další úkoly.

Důležitou roli přitom hraje především povaha zvířete. Ideální je pes vyrovnaný, sebevědomý, neagresivní, který rád štěká. „Jestli je štěně opravdu takové se pochopitelně nedá stoprocentně poznat. Může se tedy po čase ukázat, že se na některou z činností příliš nehodí,“ komentuje Čmejrek.

Pro výcvik kynologové nejčastěji volí pět služebních plemen – německý ovčák, boxer, rotvajler, dobrman a knírač. Ti mají nejlepší předpoklady. Záchranářem se ale může stát i jiný pes. „Máme třeba lovecká plemena jako ohař nebo retrívr. Tam je to trochu složitější, protože u nich převládají lovecké vlohy, které musíme tlumit a postupně psům nabízet nějakou alternativu, aby je záchrannářství bavilo, aby dali přednost hledanému člověku před lovem bažanta,“ vysvětlil Čmejrek.

Jihočeská záchranná brigáda kynologů má v současnosti asi 75 členů. Každý z nich cvičí alespoň jednoho psa. Pomáhali již v celé řadě krizových situací, například při zemětřesení v Turecku, Řecku a Indii. V Čechách jsou poslední dobou jejich schopnosti potřeba především při pátrání po ztracených houbařích nebo utonulých plavcích. „Teď trénujeme i záchranu z volného ledu, pes přinese topícímu se lano a pak ho za něj vytáhne,“ popsal Čmejrek.

On sám cvičí nyní již svého čtvrtého psa. Dříve měl vždy boxera, po letech ale zatoužil po změně a pořídil si fenku krátkosrstého německého ohaře. Té jsou teprve dva roky a nemá ještě splněné všechny výkonnostní zkoušky, takže zásahů se zatím účastnit nemůře. Čmejrek však počítá, že se to již příští rok změní a už teď nedá na zvířecí záchranářku dopustit. „Pes pokaždé hodně přiroste k srdci, je to člen rodiny,“ uzavřel s úsměvem.