Stavba pomníku trvala dva měsíce a nedokončený jsme ho otevřelil loni na Památku zesnulých,“ uvedla ředitelka jihočeské pobočky perinatálního hospice Dítě v srdci Hana Doskočilová. S požehnáním čekali na jaro, kdy se zazelenal trávník a rozkvetl záhon. Autory jsou jihočeští sochař František Postl a výtvarnice Barbora Bohuslavová, pedagogovéz krumlovské Anežky. Pietní místo tvoří bílý tesaný mramorový sloup, na jehož vrcholu se zrcadlí nebe ve dvou skleněných křídlech, naproti sloupu stojí lavička.

Budějovické pietní místo je druhé v kraji. První bylo vytvořeno roku 2019 v Třeboni ve spolupráci s hospicem sv. Kleofáše, další se chystáv Písku. „V naší zemi jsou přitom tisíce dětí, které nemají svůj hrob,“ vysvětluje Hana Doskočilová. „Stalo se tak vinou špatného pohřebního zákona, který až do roku 2017 nedovoloval pohřbít potracené děti ani ty, které zemřely krátce před porodem. Ty pak byly spalovány s biologickým odpadem,“ pokračuje s tím, že vybudováním pietního místa se téma smrti dítěte dostává do veřejného prostoru.

Čerpací stanice nba Lidické v Budějovicích, kde byla nahlášena bomba.
Policie prověřovala anonymní výhrůžku o bombě, zastavila provoz v Lidické třídě

Láska jako most

Požehnání se zúčastnili jihočeští poslanci Viktor Vojtko, Šimon Heller či Jan Bartošek, kteří vybudování pomníku dlouhodobě podporovali. „Život je dar, který jsme si nevyvzdorovali, a proto je k němu třeba přistupovat s pokorou,“ zdůraznil Jan Bartošek. „Znám ve svém okruhu známých několik rodin, které přišly o dítě, a nemohly se s ním rozloučit. Proto jsem rád, že se zde podařilo otevřít nové pietní místo, kam mohou tito rodiče přijít zavzpomínat a zapálit svíčku,“ dodal.

„Je země mrtvých a země živých, a mezi nimi je láska jako pevný most, který všemu dává smysl,“ připojil se náměstek primátora Ivo Moravec. „Je důležité vytvářet podobná místa, která dávají naději a posilu, aby rodiče nenarozených dětí našli sílu na své cestě pokračovat,“ uvedl kněz Josef Prokeš. „Přeji si, aby památník byl tichým a něžným místem zastavení na pouti vašich vzpomínek,“ obrátila se na přítomné rodiče za oba autory Barbora Bohuslavová.

Vybrečet se

Jihočeské Dítě v srdci sdružuje rodiny, které si procházejí těžkým obdobím po ztrátě dítěte. „Perinatální hospic dává možnost vybrečet se a vymluvit, zastavit se a popovídat si s jinými rodiči, kteří sdílejí podobný osud,“ vyzdvihla jeho význam Jaroslava z Budějovic. „Když jsme ztratili miminko, organizace nám moc pomohla. Tohle místo je důležité pro ty, kteří zažili podobnou bolest, ale nemají se kam vracet a kde ji sdílet. Téma se týká více lidí, než si myslíme,“ dodává Jaroslava.

K ní se přidává Lenka. „Máme doma dvě děti a prostřední, které nosíme v srdci, je v nebi. Martínek měl vrozenou genetickou vadu, lékaři nám doporučovali potrat, což jsme odmítli. Když se narodil, byl to nejšťastnější den mého života. Hrůzu a bolest jsem si odžila už předtím. Žil jen pár hodin, ale starší bráška se s ním mohl rozloučit a pohladit ho. Nyní říká, že je tady Martínek s námi, třeba na skluzavce nebo s námi sedí na gauči. Jezdíme sem občas zapálit svíčku a pomodlit se,“ dodává.

Radek Gális