„Drony nám hodně pomohly. Začali jsme je používat prvním rokem díky veřejné sbírce, z níž jsme nákup financovali,“ říká Petr Szabó, jeden z členů spolku. Nalezená srnčata do bezpečí odnášejí pouze myslivci nebo lidé s mysliveckými zkouškami.
close
info
Zdroj: Archiv VŠTE
zoom_in
Pohled z dronu vybaveného termokamerou a bez ní.
„Pilotovat drony není jen zábava. Jejich využití je skutečně široké. Chtěli jsme pomoci dobré věci a přitom získat další zkušenosti s pilotáží. Náš školní dron totiž není termokamerou vybaven,“ říká Patrik Gross, vědecký asistent z Katedry dopravy a logistiky VŠTE, který se do projektu zapojil jako pilot spolu s Janem Večerkem.
play_fill
Šlo o premiérovou spolupráci, o níž oba mluví s respektem. „Pomoc spolku StopSečení pokládáme za skvělý způsob, jak informovat veřejnost, upozornit na přetrvávající problém,“ dodává Patrik Gross. Na VŠTE mají studenti možnost se s pilotáží dronů seznámit v kurzu Rádiem řízené bezpilotní systémy.
Spolek Stop sečení srnčat, sídlící v jihočeské metropoli, zdarma pomáhá zemědělcům a myslivcům hlavně na Českokrumlovsku a Českobudějovicku.
„Snažíme se přizpůsobit aktuálním požadavkům. Běžně se dozvídáme, kde budeme působit až večer před vyháněním. Není to lehké. Zvláště, vyhledávají-li se mláďata v mlze a přemisťují. To bývá maximálně 150 metrů od místa nálezu,“ poznamenává Petr Szabó. Spolek na letošní rok ještě plánuje s drony tréninkové lety.
Loni spolek zachránili 84 mláďat. Podle jeho odhadů zahyne ročně v Česku při sečích luk na 60 tisíc srnčat. Geny jim velí se před blížícím nebezpečím přikrčit k zemi a řidič zemědělského stroje je pak nemá šanci ve vzrostlé trávě nebo jeteli vidět.
Zdeněk Zuntych
