Kdo by očekával, že šumavský Churáňov bude nepřekonatelnou jihočeskou oázou, pokud se týká čistoty ovzduší, ten by byl možná překvapen. Churáňov je sice nejlepší v České republice, pokud se týká výskytu oxidu dusičitého, ale 19. nejhorší, pokud se týká přízemního ozónu. I ten může za výjimečných situací například znamenat dýchací obtíže. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má 67 stanic, které jsou základní sítí pro podobná měření. Některé ukazatele se pak měří i na dalších místech.

V jižních Čechách tvoří základ měření informace z Českých Budějovic, Tábora, Prachatic a Churáňova. Shromažďuje je za celý jihozápad plzeňské pracoviště ČHMÚ. Podle vedoucího oddělení kvality ovzduší z plzeňského pracoviště ČHMÚ Tomáše Foryho je českobudějovická stanice označovaná za městskou pozaďovou. Nachází se v klidové části města v Nerudově ulici mezi hřištěm a domovem seniorů. "Je to reprezentativní umístění pro dané území," vysvětluje Tomáš Fory, že stanice má ukazovat hodnoty obvyklé pro většinu města.

V Táboře u dopravní tepny

Stanici označovanou jako dopravní má zase ČHMÚ v Táboře při Budějovické ulici, jedné z nejfrekventovanějších komunikací. V Prachaticích v lokalitě Na Skalce je stanice braná jako předměstská a na Churáňově zase venkovská. V Praze by se našly ještě i průmyslové stanice. Jiné dělení je pak na automatické stanice s okamžitým vyhodnocováním nabraných vzorků a odesíláním výsledků k centrálnímu zpracování a poloautomatické, kde vzduch prochází filtrem a ten se následně analyzuje v laboratořích. Další stanici pro tato měření má ČHMÚ například na Hojné Vodě v Novohradských horách, celkem je jich v jižních Čechách osm.

V rámci hodnocení pro jednotlivé kraje na městských a předměstských stanicích se první stupeň kvality ovzduší vloni vyskytoval nejčastěji v Jihočeském a Plzeňském kraji a v Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno.

Písek ze Sahary

Naměřené hodnoty ovlivňují často nečekané skutečnosti, délka slunečního svitu může zvýšit koncentraci přízemního ozónu, proudění z Afriky třeba donese až nad střední Evropu jemný písek ze Sahary, který krátce může znásobit počet prachových částic. V roce 2021 byly nejvyšší koncentrace prachových částic PM10 (do průměru deset mikrometrů) naměřeny v únoru, kdy došlo k výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek. V únoru byly v několika dnech zaznamenány zvýšené koncentrace PM10 na celém území ČR i v souvislosti s přenosem písečných částic ze Sahary. Prachové částice jsou nebezpečné hlavně tím, že na sebe mohou vázat částice nebezpečné pro zdraví, které vdechujeme spolu s neviditelným prachem.

Mezi hodně sledované hodnoty patří také výskyt oxidů dusíku. Z hlediska vlivu na lidské zdraví lze za nejvýznamnější formu oxidů dusíku považovat oxid dusičitý (NO2). Ten postihuje především dýchací systém. Hlavním efektem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest a z toho vyplývající nárůst obtíží astmatiků. Expozice NO2 také snižuje plicní funkce a zvyšuje u dětí riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci.

Všechny stanice pod limitem

Imisní limit, který je čtyřicet mikrogramů na metr krychlový pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl v roce 2021

překročen na žádné stanici ČR, což nastalo spolu s rokem 2020 podruhé za celou historii měření (tj. od 90. let minulého století). V celé republice měl z měřicích stanic (v tomto ukazateli zhruba stovka) nejnižší zaznamenané hodnoty Churáňov. Byl pod dva mikrogramy na metr krychlový, Prachatice uzavírají první dvacítku se zhruba deseti mikrogramy, České Budějovice se těsně vešly do první čtyřicítky stanic s hodnotou na úrovni 12,5 mikrogramu a nejhůře dopadlo měření v Táboře, kde koncentrace dosáhla 15 mikrogramů na metr krychlový. Ovšem kvůli tomu, že je stanice u Budějovické ulice. Hodnoty v Českých Budějovicích podle Tomáše Foryho může ovlivňovat doprava na nedaleké Pražské třídě nebo levobřežní komunikaci, která se nachází asi sto metrů za řekou od stanice.

Velké aglomerace se totiž vyznačují tím, že v nich doprava, lokální topení nebo průmyslové podniky hodně ovlivňují situaci k horšímu. A pokud dojde například v Českých Budějovicích v zimě k inverzi, kdy nízko nad zemí málo proudí vzduch, tak se koncentrace škodlivých látek může zvyšovat. Znečištění vzduchu ovlivňuje během dne třeba i dopravní špička ráno a večer.

Během roku jako na houpačce

I zpráva ČHMÚ konstatuje, že roční chod měsíčních průměrných koncentrací NO2 souvisí s činností emisních zdrojů a s vlivem meteorologických podmínek v průběhu roku. Jelikož je doprava hlavním zdrojem NO2, je vývoj koncentrací během roku ovlivněn působením meteorologických a rozptylových podmínek. Nejvyšší koncentrace NO2 se objevují v chladnějším období roku, kdy se častěji vyskytují špatné rozptylové podmínky a kdy jsou vzhledem k nízkým teplotám navíc koncentrace NO2 ovlivněny navýšením emisí z vytápění a ze studených startů automobilů.

Naopak v období duben−září je obecně patrný pokles koncentrací NO2. Důvodem tohoto poklesu je vyšší intenzita slunečního záření v tomto ročním období, která má za následek rozklad NO2 a jeho účast při fotochemických reakcích za vzniku ozonu. V letních prázdninových měsících také dochází ke snížení intenzity dopravy ve velkých městech, čímž se zlepšuje plynulost dopravy a dochází tak k poklesu koncentrací NO2.

Nejvyšší měsíční koncentrace NO2 v roce 2021 byly naměřeny v únoru, kdy došlo k výskytu mírně nepříznivých až nepříznivých podmínek, přičemž téměř dosáhly úrovně desetiletého průměru 2011−2020. Naopak nejnižší průměrné měsíční koncentrace NO2 byly zaznamenány v červenci. V roce 2021 byly všechny průměrné měsíční koncentrace NO2 nižší v porovnání s desetiletým průměrem 2011−2020, a to o cca 2 % (únor) až 31 % (srpen). Výrazné poklesy oproti desetiletému průměru 2011−2020 nastaly v lednu a během letních měsíců vyjma června.

Den a noc na Churáňově

Vzájemný paradoxní vztah oxidu dusičitého a přízemního ozónu (O3), vyjadřuje i změna v tabulkových pozicích jihočeských zástupců. V celé republice mezi stanicemi vedou České Budějovice, Tábor je 9., přestože jde o dopravní stanici, Prachatice zaujaly 16. příčku a Churáňov je až 19. od konce. Rozdíly mezi městem a přírodou, tedy tím, jak ovlivňují situaci třeba doprava a jiná lidská činnost spolu se slunečním svitem, ilustrují data z Churáňova a Českých Budějovic. "Na Churáňově je ve dne i v noci ozón při svém výskytu zhruba na stejné úrovni s minimálním poklesem v noci. Ve městě jeho koncentrace ve dne vyskočí," upozorňuje Tomáš Fory a dodává, že vliv mají vhodné plyny z nichž ozón vzniká, spojené například s automobilovou dopravou a sluneční záření, které je k chemickým reakcím potřeba.

Přízemní ozon, jehož koncentrace stoupá v jarních a letních měsících, nemá v atmosféře vlastní emisní zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě komplikovaných fotochemických reakcí z různých jiných sloučenin, které se v ovzduší vyskytují (NOX, NMVOC, CH4 a CO). Koncentrace přízemního ozonu (O3) mohou mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Ve vyšších koncentracích dochází drážděním dýchacích cest k jejich zúžení a ztíženému dýchání.12

Hodnota imisního limitu pro denní maximum klouzavého 8hodinového průměru O3 je 120 mikrogramů na metr krychlový.

Na horách

Legislativa připouští nejvíce 25 překročení hodnoty imisního limitu O3 za rok, v průměru za tři roky; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený. V roce 2021 k překročení imisního limitu došlo na čtyřech regionálních stanicích (Krkonoše-Rýchory,

Rudolice v Horách, Sněžník, Polom) a na jedné pozaďové předměstské (Ústí n.L.-Kočkov) (Obr. 18). Jedná se o stanice situované ve vyšších nadmořských výškách a/nebo v Ústeckém kraji. Pro tyto oblasti jsou zvýšené koncentrace ozonu typické.

Stanice meteorologů sledují například i výskyt benzoapyrenu nebo oxidu uhelnatého (CO). Vedle ČHMÚ sledují škodliviny v ovzduší třeba i stanice Státního zdravotnického ústavu.