Projekt, který se hned ze začátku nesetkal s přízní místních obyvatel, posléze dostal zelenou. Místní se obávali hluku, prachu i negativních dopadů na krajinu a život v sousedním Dráchově.

Petice zabrala

Spolek U Sloupu, který vznikl jako iniciativa a připomínkoval stavební záměr prostřednictvím petice, dosáhl podle starosty Řípce Petra Novotného svého. „Jeho požadavkům Českomoravský štěrk vyhověl, bojovali hlavně proti výjezdu, který měl být u domků a těžbě na severní straně. Podle mých informací potom už jeho členové nepodávali žádné návrhy,“ sdělil řípecký starosta.

Petici, která žádala mimo jiné přemístění úpravny štěrkopísku k jižnímu okraji, zřízení výjezdu na hlavní silnici při okraji Veselí nad Lužnicí či zachování co největšího pásu lesa podél silnice k Dráchovu, podepsalo přes 450 signatářů z Dráchova, Řípce a blízkého okolí.

Pískovna Řípec

Plocha celého areálu má téměř 80 hektarů, z toho dobývací prostor činí necelých 50 hektarů. Písek má být těžen asi 12 let s roční produkcí 250 tisíc tun. Na území budou vybudovány tři jezera a čtyři ochranné valy, areál bude napojen na hlavní silnici mezi Veselím nad Lužnicí a Soběslaví a dálnici D3.

Jak uvedl Petr Mikeš z petičního výboru, nakonec se po nějakých peripetiích s investorem dohodli. „V podstatě nám vyšli ve všem vstříc, ale museli jsme si najmout právníka. Nejdříve to vypadalo, že to skončí až u soudu, ale těsně předtím se rozhodli se dohodnout,“ vysvětlil, že by spor mohl projekt zdržet na několik let.

Jako budoucí hrozbu vidí, že by se mohlo změnit vodní podloží. „Jako zdroj vody máme jen studni, tak kdyby došlo k zasažení, tak se sanací Českomoravský štěrk musí počítat,“ řekl.

Staví podle plánu

Jak doplnil tiskový mluvčí Marek Tláskal ze společnosti HeidelbergCement, v současné době jsou realizovány zemní práce jako příprava pro výstavbu technologické linky a zázemí provozovny. „Výjezd z pískovny bude po úpravě projektu opravdu na hlavní komunikaci I/3,“ potvrdil.

Stavbu pískovny podle jeho slov nezdržuje ani situace kolem koronaviru. „Na této konkrétní akci prozatím dopady pandemie nepociťujeme,“ dodal Marek Tláskal. V lokalitě došlo také k odlesnění celkem 9,5 hektaru lesa. „Tyto plochy budou po vytěžení opětovně zalesněny,“ upřesnil.

Archeologický dohled

Na budování nové pískovny u Dráchova dohlíží podle zákona tým archeologů z Husitského muzea v Táboře. Jak uvedl vedoucí archeologického oddělení František Janda, zatím na místě nejsou významné objevy. „Našli jsme pouze slabší nálezy, nějaké meliorace. Území povrchového lomu jsme také zmapovali dronem,“ vysvětlil.

Provozovna v Řípci má už od poloviny roku 2021 sloužit jako náhrada za pískovnu v Plané nad Lužnicí. „Tato pískovna je totiž téměř vytěžená. Aktuálně je zavážena v souladu s plánem sanace a rekultivace přebytečnou zeminou zejména ze stavby budovaného koridoru. Následně je tento vytěžený a zavezený prostor rekultivován zalesněním,“ uzavřel Marek Tláskal.