Plachého ulice se skládá ze dvou na první pohled odlišných částí a sice z ulice a uličky. Město před rokem 1265 vyměřoval a určil náměstí a směry ulic či domovní bloky rytíř Hýř, takže je s velkou pravděpodobností i autorem uličky.

Plachého ulice od sadů k Hroznové je normální ulice, ale najednou by končila u pozdějších Hromádků, proto mu přišlo praktičtější prodloužit ji uličkou až na náměstí. Ulici vést až na náměstí asi nechtěl (problém to nebyl), poněvadž pro náměstí měl koncepci spočívající ve dvou ulicích z každého rohu náměstí. Další ulice by narušila prostor. Traduje se, že Plachého uličkou se na náměstí přivádělo domácí zvířectvo na trh, protože vést dobytek hlavními vstupy na náměstí nebylo důstojné.

Ulice se nazývala celá staletí Sviní nebo Sviňská, což souviselo s tím, že se v ulici pořádaly prasečí trhy. Časem se takové nelichotivé jméno nelíbilo, proto se objevil a používal název Sauergasse čili Kyselá ulice, i když Kyselá je jen o málo lepší než Sviňská. V roce 1875 se obecní výbor usnesl, že vystaví z Kyselé ulice přes mlýnský potok na Pražské předměstí lávku. Toho roku byla Kyselá přejmenována na Plachého. Lávka přes dnešní Mlýnskou stoku se opozdila, protože se následujícího roku začaly zakládat sady. Lávka potom nenavazovala na Sadovou třídu, ale vedla jen do sadů.

Ulička v názvosloví města do Sviňské a Kyselé nepatřila. Nazývala se jednoduše Ulička, v budějovické němčině Gasl (Gassl). V roce 1875 byla připojena k Plachého ulici. Na snímku z roku 1988 je zachycena ulička ve směru na náměstí. Dům vpravo blíže k náměstí má renesanční fasádu z roku 1563 s typickými štíty a sgrafitovými mořskými vlnkami pod hlavní římsou. Oprava sgrafit byla provedena v roce 1939 a kolem roku 1990 jen nevýrazně ošetřena.

Vpravo bývala za socialismu partiová prodejna podniku Textil. V roce 1990 se do partiovky přestěhoval obchod pánské módy PRIM z Krajinské. Objevil se tam neon PRIM, svítil a oživoval tehdy poněkud tmavou uličku. Rok 1991 ve městě by se dal označit rokem stěhování obchodů. PRIM v uličce byl dne 8. června 1991 zrušen. Vystřídala jej Drogerie a dále ve směru Hroznová obchod Hračky s nápisy „Lego" a „Koala".

Dům na náměstí,  který zasahuje do uličky vpravo, koupili dle tržní smlouvy ze dne 11. srpna 1909 manželé Josef a Kateřina Lukešovi od Karla Králíka včetně práva várečného za 117.000 K. V traktu v uličce měl Petr Zoch soukromou hudební školu, ve 2. patře Anna Marešová dámské klobouky, zejména pražské modely ve velkém výběru. V krámku dole naproti vinárny a uzenářství Čeňka Ašenbryla si zařídila Anna Vodičková tovární sklad klatovského prádla, jakož i trikotového zboží a též velký výběr rukavic. V roce 1924 přešla na klobouky pro pány, dámy a dítky a přípravy pro modistky. Firma Anny Vodičkové byla v provozu ještě po roce 1948 se sortimentem pletené a krátké zboží, prádlo a slaměné klobouky. To již naproti také byla úředně zrušena vinárna a uzenářská jídelna Oldřicha Ašenbryla.

Rodina Lukešů, Josef a Kateřina, ve druhé generaci Alois a Albína, v domě bydlela a zařídila v něm oděvní obchodní dům LUKEŠ. Také zde bydlela Anna Vodičková. Vodičků Josef, Marie a Emilie bydleli v domě v uličce naproti, kde byla v podloubí v době socialismu samoobsluha potravin, hovorově u Kulíků. Josef Lukeš, mistr krejčovský, s chotí Kateřinou původně dle kupní smlouvy ze dne 31. května 1904 koupili v uličce dům č. 4 od Vojtěcha Maštalíře, mistra bednářského za 20.440 K.  V roce 1909 prodali Lukešů tento dům manželům Čeňkovi a Kláře Ašenbrylovým.

JAN SCHINKO