Velká debata se nyní vede o bezhotovostních platbách u menších podnikatelů. Někde platební karty podnikatelé přijímají, jinde v obchodech nebo restauracích chtějí jen hotovost.

Brát nebo nebrat karty. Je to jednodušší finanční transakce a služba, která přivede do podniku nové zákazníky? Nebo jsou to dodatečné výdaje pro některé menší podnikatele příliš citelné na to, aby je mohli připočíst do nákladů? Deník se zeptal těch, kteří o způsobu platby rozhodují v restauracích.

K restauracím, kde kartou nezaplatíte, patří nedaleko Českých Budějovic například známý podnik U Kaštanu ve Včelné přímo na hlavní ulici. „Platbu kartou jsme nikdy neměli,“ říká provozovatel restaurace Pavel Mathia. „Ani jsme o tom neuvažovali,“ doplňuje vzápětí, že karty nebrali ani v době, kdy bylo povinné EET. Důvodů je více - například ztráta na poplatcích bankám. Že by hospoda kvůli placení pouze v hotovosti přicházela o zákazníky, to se neděje. „Oni to ví, počítají s tím,“ říká Pavel Mathia na adresu hostů a připojuje, že je upozornění pro na dveřích i v jídelním lístku. A o změně v restauraci U Kaštanu nepřemýšlejí.

Peníze za nic

Kartou neuhradíte útratu ani v Krčmě Munice, která se nachází na dohled od Hluboké nad Vltavou. Majitel René Kaska tu působí skoro dvacet let. Poukazuje na to, že při platbě kartou nebo stravenkami si zprostředkovatelé - tedy banky nebo firmy zaštiťující oběh stravenek - účtují marži, která se pohybuje v řádech procent za jednu transakci. „Abych podporoval někoho, kdo pro mě nic neudělal? Kdo mi nijak nepomohl a bere mi peníze? To nechci," říká René Kaska. „EET jsme měli, ale karty ne. To je všechno jedna zlodějna,“ míní René Kaska a doplňuje, že i zavedení EET znamenalo nařízené náklady navíc.

V Českých Budějovicích, stejně jako na mnoha dalších místech na jihu Čech, padl v sobotu 15. července teplotní rekord.
Pekelné vedro vyklidilo jihočeská města a lámalo rekordy

I zdánlivě procentní poplatek je na tržbách hodně znát. „Cigarety, to byste byl ve ztrátě,“ vysvětluje restauratér z Munic a dodává, že kdyby prodával cigarety za stravenky, za které si firma může účtovat provizi třeba 7,5 %, tak pět korun za stokorunové balení doplatí ze svého. A nemalé peníze putují i zprostředkovatelům plateb kartou. Firmy si účtují kolem procenta až dvou. „Ale až 3,8 %, když nesplníte odběr,“ upozorňuje René Kaska. „Třeba 7,5 % za stravenky, to je lichva, bylo to 1,20 koruny,“ připomíná restauratér s tím, že navíc všechny daně zaplatí z částky 100 korun, ne z 92,50, kdyby se odečetla cena stravenky.

V hospodách a restauracích se dnes přitom bojuje o každého zákazníka a každou korunu. O to hůře, že zdražují energie a ekonomickou situaci zhoršuje inflace.

Platby neřeší

Nápis „Karty nebereme“ však rozhodně nemusí znamenat prázdný lokál. „Jezdíme při práci po různých hospodách,“ říká řemeslník Roman Kohout. „Neřešíme, jestli platíme hotovostí nebo kartou,“ doplňuje k tomu kolega Pavel Štěbeták. I tam, kde lze platit kartou, ostatně berou i hotovost.

Za poslední roky se ale proměnil hodně poměr těch, kteří kartou platí. Například v českobudějovické restauraci Na Růžku hotovost přijímají, ale platí se zde i kartou a je to už většina zákazníků. Karty tady berou od zavedení EET. Podle Ivany Jirglové, majitelky restaurace, se vše potřebné vybavení pořizovalo najednou komplet s novou kasou. „Je to služba zákazníkům,“ vysvětluje Ivana Jirglová, ale dodává, že to zvyšuje náklady. Měsíčně jen provoz WIFI kvůli kase a kasa znamenají 1000 korun, další peníze vydá za WIFI doma a tisk výpisů pro účetnictví, protože banky už neposílají výpisy. A každá platba kartou znamená marži pro banku. „Při mých tržbách je to zhruba dva tisíce měsíčně, to je docela dost,“ říká jen na adresu poplatků bankám Ivana Jirglová. Hlavní jídlo Na Růžku lze přitom koupit za 125 korun. Moc restaurací už levnějších není.

Stringer, který vyplétal raketu wimbledonské vítězce Markétě Vondroušové: Jindřich Růžička
Známe Jihočecha, který Markétě Vondroušové vyplétal rakety

Rána pro spropitné

A platby kartou znamenají i úbytek spropitného, které vylepšovalo příjmy obsluhy. „Spropitné šlo strašně dolů. Dá ho tak 30 procent hostů,“ popisuje jeden z důsledků platby kartou Ivana Jirglová s tím, že v hotovosti ho při platbě kartou dá sotva každý desátý host. „Nedivím se lidem, že to nechtějí,“ říká k platbě kartou a postoji některých podnikatelů Ivana Jirglová. Na druhou stranu je podle ní ale hodně lidí dnes tak naučených, že s hotovými penězi ani nechodí.

Například mladá generace už je navyklá spoléhat jen na karty. Platí s nimi i malé částky v pekárně nebo v bufetu. A přednost před ostatními hledisky má pro ni pohodlnost platby.